Historie sboru
Obsah
Farní sbor ČCE v Ostravě |
Farní sbor ČCE v Ostravě-Vítkovicích (1952-1999) |
Obecné informace |
|
|
25.3.1904 - založeni kazatelské stanice 18.12.1919 - založení sboru 31.3.1920 - osamostatnění sboru (potvrzení založení sboru) |
1924 - založení kazatelské stanice sboru Ostrava 3.10.1949 - založení sboru 1952 - osamostatnění sboru (potvrzení založení sboru) |
Faráři |
|
Zvýraznění jsou první faráři:
|
Kazatelská stanice:
Samostatný sbor:
|
Kurátoři |
|
|
|
Lokality |
|
Fara, byty:
Místa konání bohoslužeb kazatelské stanice:
Místa konání bohoslužeb sboru:
|
Fara, byty:
Místa konání bohoslužeb:
|
do roku 1904 (Evangelická církev a. v.) |
|
|
1267 - Město Ostrava bylo založeno v roce 1267 olomouckým biskupem Brunem, majitelem hukvaldského panství a zároveň celého území mezi řekami Ostravicí a Odrou. Obyvatelstvo bylo vyznání římskokatolického. |
|
|
14-16. století - Po upálení Mistra Jana Husa i sem se dostávajíé reformační myšlenky, které si získávají řadu příznivců. Při husitských výpravách dobyli Husité hrad Hukvaldy i město. V kostele sv. Václava kázali husitští kazatelé a byla vysluhována sv. Večeře Páně pod obojí. Také v okolí Ostravy se v 15. a hlavně 16. století rozšířila reformace. |
|
|
17-18. století - Po bitvě bělohorské roku 1620 nastalo pronásledování evangelíků. Když roku 1781 byl vydán toleranční patent (vznikly: Evangelická církev augsburského vyznání a Evangelická církev helvétského vyznání), nepřihlásil se v Ostravě za evangelíka nikdo. Ještě dlouho po tolerančním patentu zůstala Ostrava zcela katolická. |
|
|
19. století - První zmínka o evangelících je až pak z roku 1838. S rozvojem průmyslu přicházejí do Ostravy lidé z Těšínska, Suchdolska a Valašska. Na území Ostravy působila Evangelická církev v Rakousku (1781–1918), tedy konkrétně Moravsko-slezská superintendence augsburského vyznání. Sdružovala ona místní luterský sbor evangelíky české, německé a polské národnosti. V roce 1857 si založili hřbitov a v roce 1862 budují svůj první kostel. Bohoslužby se konaly v jazyku polském a německém. V 80. letech vznikla původní evangelická fara stojící v Kostelní ulii, jež byla zbořena na počátku 20. století (Encyklopedie moderních... ). |
|
|
|
|
|
1905-1907 - Byl vybudován nynější Evangelický Kristův kostel. |
|
1900-1919 - Reformovaná kazatelská stanice v Moravské Ostravě (zdroj: Publikace...) |
|
|
1900 - Většina Čechů evangelického vyznání, kteři se od konce 19. století přistěhovali do (Moravské) Ostravy, byla reformovaného vyznání, proto se pro ně už v roce 1900 začaly konat bohoslužby [Reformované listy 1900. s. 62]. |
|
|
1904 - Při založení reformované kazatelské stanice (25.3.1904) stáli v čele práce bratři Matěj Klimt, A. Holub, Jan Urban, Lad. Rychlík, Dr. Tichý, Dr. Otta, Jan Esteřák a farář Jan Prudký z Olomouce.
|
|
|
1905 - Po dohodě s augšpurským sborem začaly se konati bohoslužby v evangelickém kostelíku v ulici Vítkovické. Bohoslužby vedl farář Prudký z Olomouce, v češtině, jednou měsíčně. |
|
|
1909 - Stanice má dva obvody neboli střediska: Mor. Ostravu a Orlovou. Příslušná hejtmanství byla Mor. Ostrava, Místek, a celé Těšínsko. |
|
|
1910 - Bohoslužby se konaji jednou měsíčně v ev. kostele ve Vítkovické ulici. P. Drobný, farář z Jablunky u Vsetína, káže a vyučuje každých čtrnáct dní náboženství ve škole na Zvěřinové ul. Počet členů: 390 (zdroj). |
|
|
1913 - Název stanice změněn na: Evangelická reformovaná kazatelská stanice v Polské Ostravě. Bohoslužby konány v zasedací síni slezsko-ostravské radnici, která byla velmi ochotně propůjčena (Buď 1913 nebo až 1915). V září nastupuje vikář František Polák se sídlem ve Valašském Meziříčí, ale společný i pro Ostravu. O finanční stránku se výborně stará Dr. V. Losa z Coraopoli v Pensylvanii [Václav Losa, redaktor Křesťanských listů, reverend, původem z Nosislavi - pozn. EJ].
|
|
|
1914 - Začíná jednání s národnostně utiskovanými českými evangelíky a. v. o společné práci (společné bohoslužby v češtině). Bohoslužby se od tohoto roku konají dvakrát měsíčně.
|
|
|
1915 - Válka! Počet členů silně klesá. Jedni odcházejí na bojiště, jiní se stěhují na venkov k rodinám. Konána první konfirmace. Dochází k dohodě s českými evangelíky a. v. o konání společných bohoslužeb v češtině třikrát měsíčně v radnici. Dvakrát bude kázati farář evang. h. v., jednou farář evang. a. v. Na to vrchní církevní rada ve Vídni (a. v.) vydala zákaz českým duchovním ev. a. v. konati v Ostravě bohoslužby v radnici. |
|
|
|
|
|
1918 - vznikla Českobratrská církev evangelická (ČCE) a to spojením Evangelické církve a. v. a Evangelické církve h. v. Po první světové válce se sbor augsburského vyznání stal součástí Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (DEK). |
|
|
1919 - K ČCE se 18.12.1919 připojil ostravský sbor Evangelické církve h. v., a spolu s ní také někteří čeští členové sboru a. v., protože nechtěli být členy německé církve DEK. František Polák se stěhuje z Prahy-Žižkov do Ostravy. |
|
Ostrava |
Vítkovice |
|
1920 – Samostatný sbor byl zřízen 31.3.1920 (toto datum je na dopise superintendenta potrzujícím osamostatnění sboru) a prvním farářem byl zvolen František Polák, který tu pracoval již od r. 1919. Bohoslužby se konaly v evangelickém chrámě německé církve a. v. Bylo ustaveno družstvo k postavení sborového domu za odborného vedení ing. Jaroslava Volence. První řádná schůze zvoleného staršovstva se konala 15.9.1920. Objevil se problém dělení církevního majetku s německo-polským sborem v Ostravě. Br. f. Polák dostal povolení od sboru k návštěvě Švýcarska, aby tam mohl „propagačně působiti a případně nám finančně prospěti. Tato dovolená se všemi hlasy povoluje a usnáší se, aby náklady této cesty byly z dalších sborových sbírek uhrazeny…“ Byla zřízena kazatelská stanice v Šenově.
|
1920 – František Polák (farář sboru Ostrava I v letech 1920-1924) zavedl ve Vítkovcích pravidelně dvakrát měsíčně služby Boží a mimo to konal občasné biblické hodiny i jiná shromáždění. |
|
1921 – Farář Polák oznámil, že kvůli časovému zaneprázdnění na Ostravsku nestíhá jezdit do Opavy a okolí. Bylo proto rozhodnuto, aby začala Opava usilovat o „samostatnou duchovní správu“. Sbor schválil návrh na stavbu Husova domu (Husovo nám. 3). Později je návrh kvůli vysokým finančním nárokům pozměněn na koupi jednoho ze sedmi domů poblíž kostela (Haydenova 2). "Poměr českého národa k Římu" byl program veřejných schůzí, pořádaných v neděli 5.6. v 15 hod v Životicích a 19 hod v Kylešovicích. Na obou těchto schůzích promluvil farář František Polák. (zdroj) Farář Polák vykonal spolu s br. Gillarem cestu po Švýcarsku, aby získali finanční pomoc pro plánovanou stavbu sborového domu. Zástupci synodního výboru a DEK jednali koncem září o spoluužívání kostela v Mor. Ostravě. Sbor založil kazatelskou stanici v Hrušově (zanikla nejpozději na počátku 40. let 20. století). |
|
|
1922 – Konala se druhá schůze se zástupcem DEK dr. Wehrenfennigem ohledně spoluužívání kostela; synodní výbor ČCE zastupoval superintendent Ferdinand Císař. Učiněno bylo jisté dohodnutí, podle kterého i českobratrský sbor může spoluužívat kostel v určitou hodinu každou neděli, ale na výlohy s udržováním kostela má přispívat jistou ujednanou částkou. Českobratrský sbor se však nevzdává nároků na jmění německého sboru.
Na konci roku byl uspořádán bazar ručních výrobků, jehož výdělek byl určen na opravy Husova domu a na vánoční nadílku dětem z nezaměstnaných rodin. |
|
|
1923 – Pro nízkou účast a nezájem byl rozpuštěn pěvecký sbor. Pokračovalo se v opravě Husova domu – oprava průčelí, osvětlení místností, informační tabule. Cena domu v Haydnově ulici (dnes: Škroupova) byla navýšena na 250 tisíc Kč [dle II_synod_CCE_1923_priprava byl tento dům koupen]. Skončila administrace kazatelské stanice v Šenově. Sbor založil kazatelskou stanici v Opavě. |
|
|
1924 – Kazatelská stanice v Ostravě-Vítkovicích požádala o přiznání samostatnosti kazatelské stanice. Bylo usneseno připojit k této kazatelské stanici ještě Hrabůvku, Hrabovou, Zábřeh. Bohoslužby se konaly ve sborových místnostech a v kostele Československé církve každou druhou neděli. Za jedno použití platili Vítkovičtí 35 Kč, ale „za oddavky mimo neděli bude platit ženich sám – jakož i za používání varhan a za světlo…“. Kazatelská stanice v Opavě požádala, aby aspoň jednou měsíčně u nich kázal br. f. Polák. Br. farář požádal o zvýšení svého platu za vyučování náboženství ve škole a na podzim rezignuje na místo faráře ostravského sboru. Administrátorem sboru se stal br. f. Burián. Byl uveřejněn inzerát v Kostnických jiskrách – ale nikdo se nepřihlásil. |
1924 – byla založena kazatelská stanice, jedna z nejživějších při ostravském sboru. Vedl ji za předsednictví J. J. Klibra výbor, složený z řady horlivých bratří. Kazatelsky o ni pečoval ostravsky farář Jaroslav Kantorek, později jeho pomocníci, tehdejší diakoni Čeněk Holeček a Mir. Heryán. |
| 1925 – Byl instalován nový (v pořadí druhý) ostravský farář Jaroslav Kantorek, pod jehož vedením se práce ve sboru dále rozrůstá. Sbor čítal již víc jak 3500 duší, patřily k němu kazatelské stanice v Hrušově, Kunčičkách, Opavě, Šenově a Vítkovicích. | |
| 1926 – Kazatelská stanice v Orlově se odloučila a zvolila si svého faráře. Na popud br. f. Kantorka byla zahájena Nedělní škola. Díky snaze o oživení sboru br. f. Kantorkem začalo sdružení mládeže pořádat čajové večírky pro všechny členy sboru. | |
 1927 – Sbor přistoupil ke stavbě sborového domu, kterou provedl člen sboru ing. Emil Ženatý. Stavba trvala od konce června do 25.11.1927. Stála 1.128.722 korun a sbor tak získal sál Třanovského, kancelář, byt pro faráře a celou řadu bytů v I. až III. poschodí. Mládež se scházela v průměrném počtu 18. |
|
| 1928 – Sborový dům byl slavnostně otevřen 26.2.1928 za hojné účasti. Bohoslužby se však konaly dále v německém evangelickém kostele, zatímco sál Třanovského sloužil k ostatním shromážděním. Náboženství se vyučovalo 72 hodin ve školách při účasti 750 dětí. Mládež se začala scházet každou středu v sále Třanovského. | |
| 1929 – Vzrůstal nezájem mnohých členů sbory, který se projevil i v klesající účasti při nedělních bohoslužbách. Mládež se postupně přestala scházet. | |
| 1930 – Nezájem o věcí náboženské stále pokračoval, ale i tak průměrná účast při bohoslužbách byla 130 a o svátcích 400 a 500 lidí. Byly obnovený schůzky mládeže, ale při velmi nízké účasti – jak o tom svědčí zápis z kroniky ostravské mládeže v tomto roce: „K drobné, vytrvalé a sebevzdělávací práci ve sboru není chuti, ani času… Mnoho jest to vinou prostředí velkoměsta, rozlehlosti sboru a lákadel světa…“. Nedělní škola si vedla dobře a zakoupila pěkný stříbrný kalich pro večeří Páně. | |
| 1931 – Byly navázány styky se sesterskými církvemi (baptisty, metodisty a Jednotou českobratrskou) formou modlitebního týdne na počátku ledna. | |
|
1932 – Zemřel br. A. Winkler, jeden ze zakladatelů sboru v Ostravě. Byl uskutečněn další modlitební ekumenický týden na začátku ledna. Střecha kostela byl pokryta novými taškami, které sloužily až do roku 1998. Ředitelství rozhlasové stanice v Moravské Ostravě ochotně vysílá služby Boží rozhlasem (VI_synod_CCE_1932_zprava, s. 26). |
|
| 1933 – Sbor měl 4100 členů, ale účast na bohoslužbách byla stále slabší. | |
|
1934 – Byla vyrobená dřevěná tabule, na které byly zřetelně při bohoslužbách označovány čísla písní ze zpěvníku. Ve sborovém domě byla přistavěna prádelna. |
|
| 1935 – Vzrůstá počet členů sboru. V prosinci byl také instalován první telefon ve farní kanceláři. | |
| 1936 – Synodní rada povolila stavbu kostela v Šenově. | |
| 1937 – Br. senior Burian po návštěvě sboru poslal staršovstvu dopis s několika prosbami: Aby se jednotliví členové starali více o pastoraci než o věci hospodářské, aby upřednostnili činnost ve staršovstvu před jinými spolky, aby se schůze staršovstva konala pravidelně jednou za měsíc. Biblické hodiny se pro malou účast přestaly konat, zato setkávání mládeže i nedělní školy se slibně rozvíjela. | |
| 1938 – V Šenově byl dostavěn kostel. Z důvodu mnichovských událostí ztratil sbor kazatelskou stanici v Opavě s mnoha rodinami. Z zabraných území utekla spousta rodin do Ostravy a okolí, proto velmi stoupla účast pi nedělních bohoslužbách. | |
| 1939 – V lednu se koupil psací stroj do kanceláře. Sbor byl přinucen uznat neomezené vlastnictví Němců na kostel a zavázat se platit ročně 2 500 Kč nájemného. Pro nezájem skončila činnost kazatelské stanice v Hrušově. Česká církev a. v. (míněna předchůdkyně dnešní SCEAV) nebyla v Protektorátu uznána. Její členové přešli buď do Německé církve a. v. a nebo do naší církve. | |
 1940 – Počátkem roku zemřel ve Vídni br. farář Polák (první farář ostravského sboru). 8. září návštívil sbor synodní senior ThDr. Josef Křenek. |
|
| 1941 – Počet členů vzrostl tak, že v r. 1941 bylo systemizováno druhé duchovenské místo. Byl zřízen protiletecký kryt, zatemněna farní kancelář a sál Třanovského. Ve farním bytě byla opravena kamna. Koncem téhož roku dostal sbor výpověď z německého kostela, poněvadž vedení německého sboru se ujali nacisté. | |
| 1942 – Po výpovědi z kostela se bohoslužby konaly v Třanovského sálu. Účast na nich ovšem tak vzrostla, že byly konány během dopoledne dvoje bohoslužby, mimo prázdniny, za účasti 300 až 350 členů. Bylo zakoupeno 50 židlí a harmonium. Nájemníci ve sborovém domě si stěžovali na štěnice, proto byla provedena deratizace budovy. Na konci roku měl sbor 4 250 členů. | |
| 1943 – Bratr Čeněk Holeček byl zvolen diakonem. Z důvodu očekávaných leteckých náletů na Ostravu byl zakoupen ohnivzdorný trezor pro matriku sboru a církevní archiv. Před vánocemi byly uzavřeny všechny školy a proto se několik měsíců nemohla scházet ani Nedělní škola. | |
| 1944 – Z důvodu zvýšené frekvence leteckých náletů se bohoslužby přes léto konaly jen jednou. Při jednom z nejhorších náletů 29.8. zemřelo 9 členů sboru. Byla založena komise pro sociální práci, která se konkrétně snažila pomáhat členům sboru postiženým bombardováním. | |
|
1945 – „Od konce ledna nepřestala silná dělostřelba, v dubnu bylo město ostřelováno granáty a návštěva Služeb Božích byla spojena s velkým nebezpečím, avšak ani jednou se nestalo, aby sál Třanovského byl prázdný. Na Slezské Ostravě se ještě bojovalo a na evangelickém kostele se 1.5. rozhlaholily zvony na vítězstvím pravdy a spravedlnosti.“ Naše církev přebrala všechny kostely a fary po německých sborech. V Moravské Ostravě se sloučil s naším sborem menší český sbor a. v. Br. farář Kantorek se přestěhoval do bývalé farní budovy německého sboru. V koncentračních táborech, ve vězení a při bombardování během války zahynulo 60 členů ostravského sboru.
|
1945 – po 2. světové válce dávná touha vítkovických po samostatném sboru rostla. |
| 1946 – Začala klesat účast na bohoslužbách, i když na velikonoční neděli byla účast hojná – 1300 osob. Vznikla kazatelská stanice v Bohumíně. Z bývalé kazatelské stanice v Šenově se stal samostatný sbor. |
První poválečná schůze výboru kazatelské stanice se konala v prostorách kostela Československé církve husitské 1. dubna 1946. Stanice čítala 596 duší. |
| 1947 – V lednu byla staršovstvu podána žádost vítkovického sboru o osamostatnění sboru a přidělení kazatele. Sborový zpěv opět ukončil svou činnost. | 1947 – ve Vítkovicích začal pracovat ostravský vikář Vlast. Sláma, který tu založil Nedělní školu a zavedl služby Boží každou neděli. Po roce jej vystřídal vikář Vlad. Harych, toho po dalším roce Karel Hodaň. Byla podána žádost o osamostatnění a s přispěním mateřského sboru zakoupen dům za tehdejších 550.000,- Kčs. Shromáždění se do té doby konala v místním Husově sboru církve československé a v různých školách. |
|
1948 – Po druhé světové válce a likvidaci německého sboru (r. 1945) vznikl v r. 1948 nový sbor augsburského vyznání a majetek bývalé německé církve a. v. jako konfiskát zůstal majetkem státním a byl propůjčen oběma sborům ke společnému užívání s rovnými právy a povinnostmi.
|
1948 - Byl za 550 000 Kčs zakoupen činžovní dům na Nerudově ulici č. 34, kde později byl byt faráře.
|
| 1949 – Příslušný úřad KNV v Ostravě zřídil svým výnosem ze dne 20.6. nový farní sbor, který byl pak v září schválen také synodní radou. |
1949 – Příslušný úřad KNV v Ostravě zřídil svým výnosem ze dne 20.6. nový farní sbor. K oficiálnímu osamostatnění kazatelské stanice došlo až výnosem Synodní rady č. 2074-I, ze dne 3.10.1949.
|
| 1950 – V září proběhly oslavy k příležitosti 25 let působení br. faráře Kantorka. Byl přijat návrh, aby se jednou za měsíc konaly bohoslužby spolu s dětmi, kde by také děti mohly zazpívat nějakou novou píseň. |
1950 – do sboru Ostrava I nastoupil s určením pro Vítkovice vikář Jiří Lejdar. Za jeho působení se koncem roku 1950 podařilo sboru zajistit shromažďovací prostory na Ocelářské ulici č. 16 ve starém hostinci známém pod jménem Haberfeld. Následovaly stavební úpravy sálu a bylo zakoupeno harmonium |
| 1951 – Farní budova byla církevním úřadem přidělena nové České evangelické církvi a.v., následnou výpověď z bytu dostal br. farář, br. kostelník a sbor dostal také žádost o uvolnění obou kanceláří na faře. Ze Synodní rady přijeli 3 členové, aby pomohli v jednání. | |
| 1952 – Farář Kantorek odešel z Ostravy a za duchovního správce byl zvolen Jan Košťál, vikář v Šenově, který působil ve sboru 6 let. | 1952 – osamostatnění sboru. Jiří Lejdar se stál prvním farářem sboru. |
| 1953 – Biblické hodiny se konaly i o letních prázdninách, v kazatelské stanici v Kunčičkách se scházeli pravidelně k bohoslužbám v průměrném počtu 25 osob. | |
| 1954 – Na začátku roku došlo k dohodě mezi naším sborem a církvi a.v. Br. vikář Košťál podal návrh, aby kromě Velkého pátku byla vysluhována večeře Páně i na Zelený čtvrtek a aby byla celkově vysluhována častěji – minimálně 1x za měsíc. | |
| 1955 – Byl přijat nový kostelník br. Slivka, který byl zároveň kostelníkem pro církev a.v. V tomto roce dochází k všeobecnému poklesu účasti skoro ve všech úsecích sborového života. | |
| 1956 – Stoupá počet „tajných“ evangelíků. Žádost o osamostatnění Bohumína byla krajským tajemníkem odmítnuta. Také nebylo povoleno zřídit kazatelskou stanici v Ostravě – Svinově. Bohoslužby se konaly každou neděli v Ostravě, Bohumíně a Hlučíně, co 14 dní v Hrušově a Kunčičkách. Staršovstvo navrhlo na Synodní radu změnu názvu časopisu Český bratr na Evangelík. Návrhl podpořil konvent moravskoslezský, ale synod velkou většinou návrh zamítl. | |
| 1957 – Br. vikář Jan Košťál odešel do Nového Města pod Smrkem. Sbor administroval br. farář Lejdar. Při vzpomínce na 500 let od vzniku Jednoty Bratrské se konaly společná shromáždění všech nekatolických církvi. | |
| 1958 – Od 1.1. nastoupil oficiálně do funkce faráře sboru br. farář Karel Veselý. | |
| 1959 – Byl schválen návrh na elektrifikaci kostela. |
1959 - Návštěva synodního seniora Viktora Hájka.
|
| 1960 – V kostele bylo instalováno elektrické osvětlení. | |
| 1961 – Pro malý zájem skončilo konání bohoslužeb v Kunčičkách. Byl podán návrh církevnímu úřadu na spoluvlastnictví farní budovy spolu se Slezskou církvi. Ke konci roku měl sbor 3700 duší. | |
| 1962 – Od 1.9. převzal sbor v Orlové kazatelskou stanici v Bohumíně. Bylo opraveno harmonium v sále Třanovského. | |
| 1963 – 350 let od vydání Kralické Bible bylo vzpomenuto při květnových bohoslužbách, 1100 let od příchodu Cyrila a Metoděje bylo vzpomenuto při červnových bohoslužbách. | |
| 1964 – Bohoslužby se konaly 2x v každou neděli a každou středu v podvečer. Konfirmace se nekonala pro nepatrný počet přihlášených. Mládež se scházel jen v první polovině roku. Pak byly schůzky pro nezájem ukončeny. | |
| 1965 – 550 let od upálení Jana Husa bylo vzpomenuto na mimořádném shromáždění v červenci. V říjnu pak bylo vzpomenuto na společné slavnosti spolu s církvi a.v. 60 let od položení základního kamene kostela v Ostravě. Mládež se – i když v malém počtu, – opět začala pravidelně scházet. K 31.12. měl sbor v Ostravě 2863 členů. | |
| 1966 – Na půdě sborového domu bylo instalováno elektrické světlo. Sborová kuchyň byla vymalována a také se koupil nový sporák. | |
| 1967 – Oprava vodovodního potrubí ve sborovém domě. Průměrná účast na bohoslužbách 40-50 osob. Nedělní večerní bohoslužby byly málo navštěvovány. | 1967 - Synod pověřil synodní radu, aby pro případ likvidace ostravské čtvrti Vítkovice jako čtvrti obytné usilovala zajistit stavbu sborového domu v oblasti budovaného sídliště Jižní město. |
| 1968 – Zavedeny byly schůzky tzv. „třicátníků“ při průměrné účasti 30 osob. Byla vymalována chodba ve sborovém domě a farní kancelář. Krajský národní výbor (KNV) poslal v červnu dopis, ve kterém informoval o zrušení církevního státního souhlasu – např. laičtí kazatelé už nemuseli mít souhlas příslušného církevního tajemníka. Znovu obnoven pěvecký sbor (spolu s vítkovickým), který se scházel každou středu pod vedením br. Bergra. | 1968 – Po odchodu f. Lejdara byl zvolen farářem Ludvik Klobása. Protože nebylo možno z bytů ve sborovém domě zařídit sborové místnosti a jejich potřeba pro rozvoj sborového života byla stále naléhavější, byly získány do nájmu prostory zrušeného hostince a upraveny na poměrně vyhovující modlitebnu. Počet členu byl kolem 1000. |
| 1969 – Zavedením volných sobot klesla účast při bohoslužbách. Staršovstvo spolu s br.farářem dohodlo, že konfirmace bude co dva roky: „…až se posbírá více zájemců...“ Bohoslužby se i v tomto roce konaly v neděli ráno a v podvečer a každou středu večer. | |
| 1970 – Ekumenické bohoslužby se konaly při příležitosti 555 let od upálení Jana Husa. 300 let od úmrtí Jana Ámose Komenského bylo vzpomenuto při bohoslužbách. Mládež se scházela každou sobotu v podvečer pravidelně a ve velkém počtu. Také se její členové podíleli se na přípravě bohoslužeb, učili v NŠ. Sbor měl na konci roku 2414 (salár platilo 675) členů. |
1970 - Výměna na postu kurátora. Jana Borutu střída Bohuš Berger.
|
| 1971 – znovuobnovený sborový zpěv vedla sestra Pavlová. Biblické hodiny v úterý se nesetkaly s velkým zájmem, byla velmi slabá účast asi z důvodu středečních večerních bohoslužeb. | |
| 1972 – Program na biblických hodinách si připravovali postupně všichni členové staršovstva, podle abecedního seznamu. | |
| 1973 – Ve sborovém domě proběhla oprava 5 bytů. Postaveno etážové plynové topení a opravena elektroinstalace. Na faře vymalována kancelář a schodiště, položeny podlahy z PVC, provedena oprava střechy. | |
| 1974 – Ve sborovém domě byla opravena střecha a vymalována sborová kuchyň. Účast na bohoslužbách mírně stoupla, průměr byl 100-120 členů. Podle kartotéky bylo 2138 členů. | |
| 1975 – Sborové shromáždění vyjádřilo souhlas s prodloužením duchovní služby br. faráře Veselého i po jeho odchodu do důchodu. Byl vymalován sál Třanovského a schodiště ve sborovém domě. | |
| 1976 – V červnu se uskutečnil zájezd do Kralic s návštěvou památníku Bible kralické a do Náměště nad Oslavou s prohlídkou tamního zámku. Účast při bohoslužbách se pohybovala zhruba mezi 80-100 účastníky. Středeční účast oproti letům minulým o něco stoupla – 20-25 členů. Ze statistiky: prověřena kartotéka – zjištěn velký úbytek členů. 78 vystoupilo, 107 se odstěhovalo, pohřbeno 42 členů sboru civilním pohřbem, členů 1908 (ale i toto číslo není konečné). | |
| 1977 – Farní byt byl rozdělen příčkou a dveře zazděny. V květnu bylo vzpomenuto 50. výročí postavení sborového domu za účasti nám. synodního seniora br. Jana Pokorného z Brna. Děti a mládež připravili program na 4. adventní neděli, mládež připravila také na Zelený čtvrtek pašije. V červnu se konal zájezd do Lázní Jeseník, do Karlovy Studánky a Vrbna pod Pradědem. | |
| 1978 – Br. farář Karel Veselý odešel do důchodu. Přes 40 let byl farářem, z toho v ostravském sboru 21 let, 7 roků přesluhoval. Mezi navrženými kandidáty na nového faráře v Ostravě byli: Br. farář Kabíček, který se nechtěl stěhovat do Ostravy, br. farář Horák z Českých Budějovic, který se nechtěl stěhovat do Ostravy, br. farář Chlubna z Prostějova, který měl zdravotní problémy – a proto se nechtěl stěhovat do Ostravy, br. farář Tomáš Jirků z Prosetína, který by se možná přestěhoval do Ostravy, ale nebyl dobře zapsán u církevního tajemníka. Jako další kandidát byl navržen br. Ludvík Klobása, který byl toho času farářem ve Vítkovickém sboru a tak již bydlel v Ostravě. Kandidaturu přijal a v prosinci se uskutečnila volba nového faráře. Ze 102 odevzdaných hlasovacích lístků bylo 100 pro br. f. Klobásu, dva lístky pak odevzdány prázdné. Br. f. Ludvík Klobása se tak stal farářem ostravského sboru. | |
| 1979 – Nedělní bohoslužby se konaly s průměrnou návštěvností 80 osob. Byly provedeny další úpravy farářského bytu a opravena střecha na farní budově. Od října se také v celé církvi začalo zpívat z nových zpěvníků. 9 křtů, 12 pohřbů a 3 svatby. K 31.12.1979 měl sbor 1770 členů. |
1979 – Farář L. Klobása odešel do sboru Ostrava I, odkud administroval Vítkovice 4 roky. Zadlužení vedlo nakonec k podání výpovědi z nájmu z Ocelářské 16. |
| 1980 – V zimě byla návštěvnost nedělních bohoslužeb větší než v letních měsících. Projevoval se tak tzv. fenomén chalupaření, který neminul ani náš sbor. Každou první neděli v měsíci byly společné bohoslužby s dětmi. V kazatelské stanici Hlučíně se konaly bohoslužby 1x za měsíc za velmi malé účasti. Ve středu se asi 3x během roku konaly v kostele hudební nešpory. K 31.12.1980 měl sbor 1749 členů. | |
| 1981 – Podle nepřesné statistiky má sbor k 31.12. 1 723 členů. Na středeční služby Boží dochází 25-30 účastníků. V chrámu se tento rok konaly 6x hudební nešpory. Průměrná účast na bohoslužbách: 75. | 1981 - podepsána smlouva o patnáctiletém spoluužívání kostela CČSH ve Vítkovicích (1.5. 1981). |
| 1982 – Jako výpomocný jáhen nastoupil br. Pavel Janás – byl ubytován ve Vítkovicích. V dubnu proběhla instalace bratra seniora Klobásy. Dopoledne kázal synodní senior Hájek a odpoledne vykonal instalaci. Sborový zájezd se konal v květnu do Slavkova, na zámek Náměšť, návštěva sboru ve Vanovicích, sv. Kopeček. V červnu druhý zájezd třídenní do Jižních Čech. Byla provedena úprava seniorátní kanceláře. | |
|
1983 – Všechny složky sboru fungovaly jako v minulých letech. Jen skupinka mládeže byla poznamenána generačními problémy. Starší mládežníci se oženili či vdali, nebo odešli za studiem do jiných měst. Také chyběl příliv nových mladých lidí po konfirmaci. V červenci se konala konference Evangelické dílo (vystoupila mj. kapela Ejhle). Dvoudenní zájezd byl na Pardubicko a Kutnohorsko. Průměrná účast na bohoslužbách 70 účastníků. Podle neprověřené kartotéky má sbor k 31.12. 1 702 členů.
|
1983 – farářem byl zvolen Petr Firbas. Sbor byl pro finanční neúnosnost nucen zrušit dosavadní nájem v bývalém hostinci a jednat o novém. Po úspěšném jednání s Církvi československou husitskou vstupil sbor do patnáctiletého období činnosti v jejím kostele v Ostravě-Vítkovicích (1981-1995). |
|
1984 – Bohoslužby se konaly kromě nedělí tradičně i ve středy večer. V úterý večer pak pokračovali biblické hodiny. V tomto roce bylo konfirmováno 6 mladých lidí, kteří se pak dobře zapojili do mládežnických schůzek. Jednou měsíčně se scházela střední generace. Jednou měsíčně také probíhaly sborové besedy, při kterých se střídali různí hosté za účasti zhruba 30 posluchačů. Činnost staršovstva byla dobře doplňována křesťanskou službou. V neděli 4.11. byl v našem kostele ordinován br. diakon Jan Krupa, který se ujal služby v jesenickém sboru. Sbor měl na konci tohoto roku 1695 členů. Kazatelská stanice Hlučín měla asi 60 členů.
|
|
| 1985 – Průměrná účast při nedělních bohoslužbách kolem 70. V tomto roce byl postaven nový plot na dvoře sborového domu a také bylo opraveno věžní cimbuří na kostele. V kazatelské stanici v Hlučíně se scházeli příslušníci několika církví. Bratr farář přechodně obstarával kazatelskou stanici Bohumín, jednou měsíčně kazatelsky vypomáhal v Šenově. V červnu se konal sborový zájezd na Kroměřížsko společně s vítkovickými. Podle neprověřené kartotéky čítá sbor k 31.12. 1693 členů. | |
| 1986 – Střední generace se v tomto roce rozdělila na starší a mladší. Průměrná účast na bohoslužbách 69, v zimních měsících početnější, v letních slabší. Konal se dvoudenní zájezd na Jižní Moravu a do Bratislavy. Proběhla přestavba garáže ve dvoře, byla upravena a lépe vybavena kuchyňka u Třanovského sálu a zřízeny dva záchody. Probíhala oprava střechy části kostela. Podle neprověřené statistiky měl sbor k 31.12. 1 687 členů. | |
| 1987 – Do bytu po br. faráři Veselém se přistěhovali manželé Hánovi. Br. farář Lubomír Hána obdržel státní souhlas ke kazatelské činnosti, což mu umožnilo vypomáhat kazatelsky ve sboru i v seniorátu. Se svoji ženou se také ochotně ujal péče o farskou zahradu. Sbor k 31.12. čítal 1 685 členů, z toho 63 v kazatelské stanici v Hlučíně. Pokračovala oprava střechy kostela, bylo provedeno dřevěné obložení v presbyterně, nátěry dveří v Třanovského sále a presbyterně a malování. |
1987 – V dubnu se sboru naskytla příležitost zakoupit rodinný dům ve Starém Zábřehu na Karpatské ulici. Byl prodán sborový dům na Nerudově ulici, vyhlášena mimořádná sbírka, která se setkala z výjimečnou odezvou a obdivuhodnou štědrostí dárců. |
| 1988 – 30. října se konala u nás slavnost 70. výročí spojení dvou evangelických církvi v jedinou ČCE, při které kázal br. M. Hájek. Vážnou nemocí skončila „éra“ bratra Jaroslava Hutáka, který byl 49 let sborovým pokladníkem. V květnu byl společně s vítkovickými podniknut dvoudenní zájezd do Východních Čech. Podle neprověřené kartotéky má sbor k 31.12. 1 681 členů. Průměrná účast na nedělních bohoslužbách 72, v Hlučíně 25. | 1988 - konalo se první setkání staršovstva v novém sborovém domě (11. dubna 1988). |
| 1989 – 70 let od neoficiálního zahájení činnosti sboru, i když oficiální datum je až 1920. Stalo se tak za prvního agilního ostravského faráře Františka Poláka. V tomto roce se konalo Seniorátní setkání rodin, ve spolupráci s vítkovickými bylo zajištěno 120 noclehů pro účastníky. Sbor má k 31.12. 1675 členů, průměrná účast na bohoslužbách 74, v Hlučíně 24. | |
|
1990 – Ve druhé půlce roku se spojily úterní biblické hodiny se středečními bohoslužbami. V listopadu byla založena ostravská diakonie, a sbor byl jedním ze spoluzakladatelů (spolu s Bratrskou jednotou baptistů a Církvi bratrskou). Sbor k 31.12. čítá 1 675 členů, průměrná účast na bohoslužbách 69. Do poloviny dubna jsou bohoslužby v sále Třanovského, od poloviny dubna do konce listopadu se konají v kostele. 25.11. si sbor připomněl 70. výročí svého založení. Hostem byl ostravský rodák br. f. Miroslav Heryán z Prahy-Radotína. |
1990 – Sbor byl spoluzakladatelem střediska Diakonie (listopad). |
| 1991 – Bylo zavedeno posezení u kávy a čaje po bohoslužbách, které slouží k seznámení i rozhovorům ve společenství. Diakonie poskytuje 1x týdně odpoledne poradenství. Dostala do užívání dům v Ostravě – Zábřehu. Bratr farář koná 2x do měsíce bohoslužby pro vězně v heřmanické věznici, 1-2x za měsíc vyučuje na strojní průmyslové škole ve Vítkovicích a taktéž 1-2x za měsíc na střední zdravotnické škole v Novém Jičíně. Veřejné statistiky po sčítání lidu uvádějí v Ostravě 4 800 evangelíků. Náš sbor uvádí k 31.12. 1 676 členů. | |
| 1992 – Diakonie rozšířila svou činnost o Pečovatelskou službu v rodinách, prodejnu skript ostravské univerzity a prodejnu šatstva. V listopadu se konal první ročník hudebního festivalu nejen křesťanské mládeže „Listopadání“. Dokoupilo se 40 židlí do Třanovského sálu, byla provedena oprava střechy a komínů sborové budovy, oprava části fasády fary. Podle neprověřené kartotéky má sbor k 31.12. 1 678 členů. | 1992 – Farář Petr Firbas odešel ze sboru. Sbor byl administrován z Ostravy. |
| 1993 – Bratr farář Klobása po odchodu br.f. Firbase administruje Vítkovický sbor. Kazatel koná dvakrát v měsíci bohoslužby v heřmanické věznici a přispívá k rozhlasovým křesťanským pořadům. U varhan se v tomto roce vystřídali: br. Lubomír Hána, Legát, Berger, Novotný, s. Košťálová, Hánová. Byla provedena oprava fasády sborového domu a fary. | |
| 1994 – V červnu bratr farář Klobása ukončil svou službu kazatele a od 1.7.1994 sbor je administrován bratrem farářem Hromádkou z Frýdku – Místku. Běžnou denní sborovou činnost zajišťoval především kurátor a příslušní členové staršovstva. Staršovstvo usilovně hledá nového faráře. Oslovilo 12 farářů a vikářů, kteří odpověděli zamítavě a pokračovalo v dalších hledání. Diakonie otevřela v Ostravě – Zábřehu Dům „Foibé“, který slouží mentálně i tělesně postiženým dětem. Sbor má podle kartotéky k 31.12. 1 052 členů. Bylo 7 křtů, 2 svatby a 8 pohřbů. | |
| 1995 – Farář Ludvík Klobása odešel do důchodu v polovině roku 1995. Poté sbor administrován z Frýdku-Místku farářem Josefem Hromádkou. Byla ukončena činnost kazatelské stanice v Hlučíně. Pokračovaly velké opravy sborového domu (od 1992). K 31.12.1996 měl sbor Ostrava 1 1033 členů. | 1995 – došlo k nešťastné souhře okolností, která způsobila, že sbor byl nucen hledat dočasný azyl v sesterském společenství ČCE v centru Ostravy. |
| 1996 – Sbor byl stále neobsazen. V květnu byl zvolen jáhnem vítkovického sboru Roman Mazur. Vítkovický sbor už od počátku roku nemohl konat své nedělní bohoslužby v kostele ČCH v Ostravě – Vítkovicích a tak se od té doby konaly společné bohoslužby se sborem ČCE Ostrava 1. Neobvyklým prvkem byly dvě samostatné sbírky. Průměrná účast na bohoslužbách byla 80. K 31.12.1996 měl sbor Ostrava 1 1020 členů. | 1996 – Roman Mazur byl zvolen jáhnem. Vítkovický sbor už od počátku roku nemohl konat své nedělní bohoslužby v kostele ČCH v Ostravě – Vítkovicích a tak se od té doby konaly společné bohoslužby se sborem ČCE Ostrava 1. Neobvyklým prvkem byly dvě samostatné sbírky. |
| 1997 – V červenci byl kostel prolit hustými dešti. Následkem promočení stropu a stěn sbor přestal používat kostel k bohoslužbám. | |
| 1998 – Sborové shromáždění sboru Ostrava 1 schválilo žádost vítkovického sboru o sloučení sborů. Na počátku roku pokračovalo uprázdnění sboru Ostrava 1. Administrátorem byl od počátku roku f. Vlastimil Kovář z Nového Jičína. Část prací vykonával jáhen vítkovického sboru Roman Mazur. V září byl instalován na místo faráře Aleš Wrana, který na faře už rok bydlel a vykonával některé činnosti během svého vikariátu. Průměrná účast při bohoslužbách byla 90 lidí. Sborová kartotéka byla převedena do počítače. Vánoční dopis byl zároveň prvním číslem Zpravodaje, který byl od té doby vydáván jednou měsíčně. K 31.12.1998 měl sbor Ostrava 1 1020 členů a sbor Ostrava-Vítkovice 369 členů. | 1998 – Sborové shromáždění sboru Ostrava 1 schválilo žádost vítkovického sboru o sloučení sborů. |
| 1999 – 1.4. byl do sboru připojen sbor Ostrava-Vítkovice. Do sloučeného sboru tímto přistoupil z vítkovického sboru také Roman Mazur – nejdřív jako jáhen, a pak jako farář (2004-2006). Magistrát Města Ostravy investoval ze státního rozpočtu částku 8 mil. Kč na opravu havarijního stavu střechy, stropu a vymalování kostela. Práce svěřil firmě Ramses Ostrava, která zahájíla práce 28.6.1999. Opravné práce měly tento sled: půdní prostory byly nejprve vyčištěny, hlavně od holubího trusu, odkryto trámy pod podlahou půdy, byly odebrány vzorky nosných trámu. Vadné části trámů byly vyřezány a nahrazeny novými se zpevněním. Krytina střechy kostela byla vyměněna na kvalitní německé tašky. Oplechování otvorů a dešťové svody v horní části stavby byly provedeny z měděného plechu. Byly opraveny nosné konstrukce střech a vyměněny vadné dřevěné prvky krovu. Celý krov byl natřen proti škůdcům a plísním. Projevila se porucha čelní fasády kostela, kde se zřítila na chodník z výšky 10 m, část obložení – 11 ozdobných dlaždic. Proto magistrát nechal vybudovat ochranný dřevěný průchod nad chodníkem na ulici Českobratrské. Zástupci sborů ČCE a SCEAV v Ostravě zahájili další jednaní s orgány státní správy o převedení kostela a fary do vlastnictví obou sborů. Byly provedené nátěry oken na faře, koupen kopírovací stroj, řezačka na papír nebo také koberec do sálu. K 31.12. měl sbor 1389 členů. | 1999 – Po několikaletém období spoluexistence došlo 1.4.1999 ke sloučení sboru se sborem Ostrava I. Na konci devadesátých let se bohoslužeb účastní průměrně 40 účastníků včetně skupiny dětí a mládeže (kartotéka čítala 377 jmen). Sloučení proběhlo za těchto podmínek: vítkovický sbor zanikne, jeho majetek bude převeden na sbor Ostrava 1, ve sloučeném sboru budou zachována dvě kazatelská místa, bude zvoleno nové staršovstvo. |
| 2000 – V květnu se konaly oslavy 80. výročí sboru. K bohoslužbám se sbor scházel v Třanovského sále, a od Velikonoc, po brigádnickém úklid po 1. fázi oprav v kostele. Jednání o převzetí kostela a fary do vlastnictví sborů nikam nepokročila. Byl pořízen internet do farní kanceláře, ozvučení kostela, koberec a vysavač do kostela. Byly vytvořené webové stránky sboru (původní adresa: www.volny.cz/cce.ostrava). Od poloviny května byly opět v provozu věžní hodiny. Na faře (sborové prostory, suterén, vstupní část a schodiště) proběhla generální oprava elektroinstalace. V rámci oprav byl zřízen domofon. K 31.12.2000 měl sbor 1375 členů. | |
| 2001 – počátkem ledna byla ukončena oprava kostela (oprava krovu věže, celá věž byla pokryta novým měděným plechem, proběhly výměny zasklení okenních vitráží, elektroinstalace). Náklad 6,5 mil. Kč byl hrazen ze státních prostředků ministerstva kultury. Proběhly opravy sálu, presbyterny a přilehlých místností. Bylo instalováno nové ústřední vytápění, umožněn ohřev teplé užitkové vody, zajištěno větrání sálu, nový elektrický rozvod a osvětlení sálu, vybudovány záchod pro invalidy. Bylo pořízeno vybavení kuchyňky nábytkem vč. ledničky. Na faře byly provedený stavební úpravy suterénní chodby a sklepní místnosti, sloužící jako zázemí kostela. Konala se 11. partnerská konference v Ostravě (zúčastnilo se 71 delegátů z partnerských sborů, kteří byli ubytování ve 26 hostitelských domácnostech). K 31.12.2001 měl sbor 1375 členů. | |
| 2002 – V říjnu nastoupila k ročnímu vikariátu Radka Včelná. Opravu varhan v kostele provedla firma Poukar a Eliáš. V sále Třanovského se provedla oprava harmonia. Byla zakoupena nová kytara. Vyloupáno farní kanceláře (ukradeny byly svícen a magnetofon). K 31.12.2002 měl sbor 1370 členů. | |
|
2003 – V blízkosti kostela byla zavedena regulace parkování motorových vozidel. V únoru byla zakoupena nová víceúčelová kopírka. Z iniciativy vikářky Radky Včelné zavedeno Kavárničku, setkávání zájemců z řad sboru i příchozích. K 31.12.2003 měl sbor 1335 členů.
|
|
|
2004 – Roman Mazur se stál druhým farářem sboru. Do klubovny, která byla opravena, byl pořízen ping-pongový stůl. V Třanovského sále proběhly opravy čelní stěny (včetně nábytku) a podlahy. Zakoupeno nový počítač do farní kanceláře. K 31.12.2004 měl sbor 1329 členů. |
|
| 2005 – V listopadu přichází změna na pozici kostelníka: Z. Unucku vystřídala J. Sabóová (dnes: Krejčí), a na pozici pokladní: J. Drozdovou vystřídala H. Vlčinská. Spolu se FS SCEAV Ostrava byly uspořádaný slavnostní bohoslužby ke 100. výročí položení základního kamene kostela. K tomuto výročí byl vydán sborník „Evangelický kostel v Ostravě“. Nakoupeno stoly a židle do klubovny. Nakoupeno a poniklováno kalich. K 31.12.2005 měl sbor 1301 členů. | |
|
2006 – 31.8. odešel ze sboru br. f. Roman Mazur (stal se farářem v Praze 6 – Libni). Byla vyrobená nová noha klavíru a ochranná houně na klavír. Mládež koupila ozvučení k projektoru do klubovny z daru SMP. Proběhla vyměněna oken na chodbě sborového domu a následné malování. Natřeno mříže a zábradlí kostela. K 31.12.2006 měl sbor 1287 členů. |
|
|
2007 – Prodáno dům na Karpatské 40 Diakonii ČCE – středisku v Ostravě. Na neděli Svatodušní byly bohoslužby přenášeny Českou televizi. Opravený byly dveře ve sborovém domě a schodiště na faru. K 31.12.2007 měl sbor 1258 členů. Sbory ČCE a SCEAV Ostrava oslavily 100. let od posvěcení kostela a vydaly Sborník.
|
|
| 2008 – Zakoupeno byt na Husově náměstí 6 (s výhledem pro druhého kazatele), který byl následně opraven. K 31.12.2008 měl sbor 564 členů (oproti 1258 členům uváděným k 31.12.2007 – proběhla revize kartotéky). | |
 2009 – V březnu byly kostel a fara bezúplatně převedeny farním sborům Českobratrské církve evangelické v Ostravě a Slezské církve evangelické augsburského vyznání v Ostravě. Farář Aleš Wrana byl v opakované volbě zvolen kazatelem sboru na období 5 let. Opraveno dvorek u sborového domu, vyčištěno kostelní věž a namontováno nové sítě. Provedeno velké ladění varhan. K 31.12.2009 měl sbor 560 členů. |
|
| 2010 – Byly vyměněny okna ve sborovém domě a opravená schodiště kostela. Zakoupeno nové ozvučení do kostela a Třanovského sálu, nový počítač do farní kanceláře a dataprojektor. V říjnu nastoupila k ročnímu vikariátu Ewa Jelinek. K 31.12.2010 měl sbor 550 členů. | |
| 2011 – Byla zakoupena nová tiskárna do farní kanceláře. Vznikla nová stránka sboru (www.ostrava.evangnet.cz) Byl upraven byt na Husově náměstí 6 (renovace parket, nová kuchyňská linka). Na období 10 let byla zvolena farářkou Ewa Jelinek. K 31.12.2011 měl sbor 522 členů. | |
 2012 – Instalování nového topení v kostele, repasování oken ve farním bytě. K 31.12.2012 měl sbor 514 členů. |
|
| 2013 – Repasování oken na faře, oprava vstupních dveří do fary a klubovny. Velkopáteční bohoslužby byly přenášené Českou televizi. Kurátorem sboru se stal Michael Waloschek. K 31.12.2013 měl sbor 520 členů. | |
| 2014 – 31.3. odešel ze sboru farář Aleš Wrana. Emeritní farář Lubomír Hána ukončil svou dlouholetou pomoc sboru (kazatelskou a doprovodem na varhany). Nadále vypomáhal Tomáš Novotný (bohoslužbami jednou měsíčně a varhanním doprovodem). Konfirmovano bylo 7 mládežníků. Byly opraveny tyto místnosti: farní byt (nové topení a elektroinstalace, broušení a lakování parket, malování), farní kancelář (2., 3. a 4. místnost), balkon a fasáda soklu farní budovy. Vznikl soubor „Ostravské zvonky“, který hraje na ruční trubkové zvonky (handchimes). Na Boží hod vánoční byly bohoslužby přenášeny Českou televizi. K 31.12.2014 měl sbor 513 členů. | |
| 2015 – Byl opraven sokl kostela a hlavní lustr v kostele. Bylo opraveno „mezipatro“ (místnost pro Nedělní školu ve sborovém domě). V listopadu byla zpřístupněna od sborového domu zahrada (vmontováním dveří do garáže). Zakoupeno nový dataprojektor. Emeritní farář Lubomír Hána se odstěhoval z Ostravy, tím pádem se uvolnil jeden farní byt pro kazatele, a byt na Husově náměstí 6 se pronajal. K 31.12.2015 měl sbor 510 členů. | |
| 2016 – Započala spolupráce s Církvi bratrskou v Ostravě v podobě zimních výletů dorostů. Konala se 16. partnerská konference v Ostravě (zúčastnilo se 74 delegátů z partnerských sborů, z toho 60 ze zahraničí, kteří byli ubytování v hostitelských domácnostech). Na období 5 let byl zvolen druhým farářem Pavel Šindler (který se s rodinou ujal zvelebování farní zahrady). Proběhly opravy dalších lustrů v kostele, svícnů na oltáři, restaurátor opravil stříšku nad jedním z bočních vchodů kostela a zhotovil novou fiálu. Dále byly opraveny vnitřní omítky, spáry schodiště, opraveny a natřeny vnější omítky kolem dveří a oken. Velkou stavební akcí byla i oprava bytu na faře pro bratra Pavla Šindlera s rodinou. K bytu byl připojen jeden pokoj (z bytu první farářky) a další pokoj byl přepažen. Sbor zakoupil dva hudební nástroje – kontrabas a elektronické varhany do Třanovského sálu. K 31.12.2016 měl sbor 514 členů. | |
| 2017 – proběhly tyto opravy: podlaha (a zásah proti červotoči) v sakristii kostela, vitráže ve dveřích v kostele, vikýřová okna v kostele, okna v lodži v druhém farářském bytě, elektroinstalace v kuchyňce u sálu a záchod ve farní kanceláří. Město opravovalo Českobratrskou ulici a chodník. Samuel Mach byl instalován na sborového kantora. Konal se sborový výlet do Herrnhutu v Německu a Ostravské listopadání oslavilo své 25. výročí. Sbor se zapojil do projektu „Otevřené chrámy“, v rámci kterého byl kostel od července do října otevřen pro turisty a byla zajištěna průvodcovská služba. K 31.12.2017 měl sbor 521 členů. | |
| 2018 – V kostele bylo opraveno jedno z velkých vitrážových oken v kostele (nefigurální, zcela vpravo) a tři malá okna mezi hlavním prostorem a schodištěm ke kolumbáriu. Navíc byly kvůli zničení natřený lakem horní část téměř všech lavic v kostele. V průběhu roku proběhla změna v úklidu kostela a společných prostor (nově to zajišťuje SCEAV, místo naši kostelnice). V HN4 proběhly opravy první místnosti farní kanceláře, oprava teraca před kanceláří, opravy dešťových svodů, kanalizaci na farní zahradě. Začalo se používat nové logo církve (a sboru). Bylo zakoupeno elektronické piano s příslušenstvím. Sbor se opět zapojil do projektu „Otevřené chrámy“, v rámci kterého byl kostel od května do října otevřen pro turisty a byla zajištěna průvodcovská služba. V září odešla farářka Ewa Jelinek na mateřskou dovolenou a statutárním zástupcem se stal farář Pavel Šindler. K 31.12.2018 měl sbor 523 členů. | |
| 2019 – Sbor se opět zapojil do projektu „Otevřené chrámy“, v rámci kterého byl kostel od května do října otevřen pro turisty a byla zajištěna průvodcovská služba. Pavla Machová významně zaktivizovala křesťanskou službu. Bylo provedeno mnoho plánovaných a několik havarijních oprav (především opravy v nájemních bytech). Oprava balkónů na sborovém domě HN3 byla realizována částečně (opravily se podlahy). Došlo na opravy na zahradě a ve sklepech. opravy v nájemním bytě na Husově náměstí 6. Vyměněna byla garážová vrata (na sekční s dálkovým ovládáním). Proběhla velká oprava ve farní kanceláři – i díky osobnímu nasazení bratrů V. Rajduse a J. Krejčí se podařilo udržet náklady v rámci rozpočtu. Bratr Rajdus se osobně podílel na organizaci i provádění stavebních prací; byly provedeny úpravy elektroinstalace, zmizela stará akumulační kamna a byl zazděn otvor mezi jednotlivými místnostmi, byly opraveny omítky na stěnách, udělán podhled s novými svítidly a vymalováno. Pod okna byla umístěna nová přímotopná kamna. Bratr J. Krejčí pomohl s návrhem a zhotovil nový nábytek. V září se farářka Ewa Jelinek vrátila z rodičovské dovolené a na pozicí statutárního zástupce se vystřídala s farářem Pavlem Šindlerem. K 31.12.2019 měl sbor 497 členů. | |
|
2020 – Na týden před karanténou kvůli pandemií koronaviru byly poprvé k večeří Páně použité kalíšky na víno. Vláda zakázala konání bohoslužeb. Aktivity sboru se přenesly na internet a faráři prošli rekvalifikaci na kostelníky a youtubery. Uplynulo 100 let od vzniku sboru a žádné oslavy se nekonaly. 100 let ostravského sboru, je důvod slavit bezesporu, zaznělo ve videu, které z důvodu zrušení oslav připravila Marta Machová. V rámci Noci kostelů byla zahájena fotografická výstava k výročí sboru. Po čtyřech letech začal další cyklus konfirmačních setkání. Týdenní partnerská konference v Dessau se proměnila v hodinu a půl dlouhou videokonferenci na ZOOMu. Vláda zakázala zpívat. Druhou vlnu koronaviru sbor strávil na přímých přenosech bohoslužeb a online setkáních. Listopadání bylo přezíravě zrušeno už na jaře. Pavla Machová za křesťanskou službu rozeslala seniorům povzbudivé dopisy, které se setkaly s velkým ohlasem. Stoupla průměrná účast na biblické hodině z 5 (v kanceláři) na téměř 9 (online během karantény). Pohřby Anny Blechové a Antonína Plachého byly naživo přenášeny na internetu. V rámci utužování sousedských vztahu v Šenově kázal Michael Waloschek a v Ostravě Štěpán Marosz. Vánoční dílna proběhla po domácnostech. Sledovanost sborového Youtube kanálu se zvýšila z 20 na jaře na 74 na konci roku. Článek: Minulý rok. |
|
|
2021 - Tříkrálový koncert se nekonal vůbec a další ročník ostravského Aliančního týdne modliteb se konal pouze v online prostoru. Kostel byl vládními nařízeními uzavřen pro návštěvníky, a tak byl zpřístupněn jako virtuální prohlídka Google Street View. Velkopáteční bohoslužby byly přenášené Českou televizi. Bratr farář s pomoci Charity sv. Alexandra opravil klubovnu. Během grilování na zahradě byl zprovozněn nový kávovar v sále. Sborové shromáždění zvolilo Ewu Jelinek farářkou sboru na dalších pět let. Volba Pavla Šindlera byla seniorátním výborem zneplatněná, ale mezitím bratr farář podal rezignaci. Tři slečný byly konfirmovány a jedná byla pokřtěná. Otevřeným chrámem prošlo během celého roku skoro 1600 lidí. Michael Waloschek byl zvolen do seniorátního výboru a Dita Bartolšicová se stála sborovou předčitatelkou. Díky nákupu nájezdové rampy se kostel stál snáz dostupný i vozíčkářům. Dorazily nové Evangelické zpěvníky a 12. prosince se začalo z nich zpívat. K 31.12.2021 měl sbor 439 členů (revizí bylo z kartotéky vyřazeno 37 členů a to hlavně díky Pavle Machové, která v roce 2021 posílala všem neaktivním členům sboru aktivační dopisy). Článek: Minulý rok. |
|
|
2022 - Hana Vlčinská se stala sborovou sestrou. Byla zřízena datová schránka sboru. Začala ruská invaze na Ukrajinu. Květuše Tostová oslavila 99. narozeniny. Byl vymalován vestibul na faře. Sborové stránky získaly novou podobu. Do uprázdněného bytu na HN3 se nastěhovali uprchlící z Charkova na Ukrajině. Byly poničené venkovní dveře vzadu kostela. Ve Filipovicích se konal sborový víkend. V kostele od září visely obrazy Magdaleny Šlahařové na téma Modly současnosti. V září se v Ostravě konal sjezd (nejn) evangelické mládeže. Otevřeným chrámem prošlo od května do října o víkendech a státních svátcích rekordních 3037 lidí. Jeden kovový kandelábr v kostele opravil štáb osvětlovačů z České televize a to kvůli následnému přenosu vánočních bohoslužeb. Začala sbírka na opravu vitráži v kostele. Konal se další ročník festivalu Ostravské listopadání. Eliška Geislerová byla zvolena druhou farářkou sboru a to na období 1.1.2023-31.12.2024, ale s odloženým nástupem až se vrátí z nemocenské. Vánoční hru napsala mladší mládež. Vánoční bohoslužby přenášela Česká televize. Článek: Minulý rok. |
|
|
2023 - Eliška Geislerová stala se druhou farářkou sboru. 1. března po 17 letech práce odešla z pozice kostelnice Jana Krejčí. ....... Článek: Minulý rok. |
|
|
2024 - |
|
Zdroje:
- fragmenty z: 1918-1968. Sborník k 50. výročí spojení českobratrské církve evangelické, Kalich, Praha 1969 a Církev v proměnách času. 1969-1999. Sborník Českobratrské církve evangelické, Kalich, Praha 2002
- Publikace: Evangelický kostel v Ostravě. Sborník u příležitosti 100. výročí položení základního kamene.
- kronika sboru z let 1920-1990 je přepsaná ze Zpravodajů, kterou připravila Marta Machová. V roce 2020 ji doplnili Pavla a Dalibor Fižovi
- údaje ze zprav staršovstva o životě sboru a zprav o hospodaření sboru
- články "Minulý rok" (2020, 2021) Ewy Jelinek
- E-Badatelna – Synody ČCE 1921–1990
- Digitální knihovna Moravskoslezského kraje
- Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska, Zdeněk R. Nešpor, Kalich 2009. (!)
Fotky
Kostely |
|
Farní sbor ČCE v Ostravě |
Farní sbor ČCE v Ostravě-Vítkovicích |
Panely z výstavy k 100. výroči ČCE Ostrava
