Historie

V srpnu 1904 vypsala evangelická církev architektonickou soutěž na projekt nového kostela. Stavba měla nahradit nevyhovující hřbitovní kapli, která už nestačila rychle rostoucí moravskoostravské protestantské obci. O účast v soutěži byl velký zájem a sešlo se sto návrhů nového svatostánku, které byly v listopadu 1904 vystaveny na ostravské evangelické faře. Nakonec byl vybrán projekt vídeňských architektů Karla Trolla a Ludvíka Faigla, komisí oceněný druhou cenou. V červenci 1905 byl hotov a vystaven model kostela a v říjnu byl položen základní kámen.

Počátek provázely problémy se založením stavby. Jelikož spodní vrstvy zeminy na staveništi byly značně rozbahněné, bylo rozhodnuto o jejich zpevnění pomocí devíti set dřevěných kůlů. Přesto byla stavba, původně plánovaná na tři roky, dokončena už po dvou letech. Celkové náklady na stavbu a vybavení dosáhly 300 000 korun. Slavnostní vysvěcení se pak uskutečnilo 1. listopadu 1907.

Do konce druhé světové války patřil kostel německé evangelické církvi, která byla ale československými úřady prohlášena za kolaborantskou a její majetek byl podle Benešových dekretů konfiskován. V padesátých letech 20. století stát předal kostel a faru do užívání Českobratrské církvi evangelické a Slezské církvi evangelické augsburského vyznání. Od roku 1997 usilovaly tyto církve o převedení kostela a fary do svého vlastnictví.

V březnu 2009 potvrdilo české ministerstvo kultury rozhodnutí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který bezúplatně převedl kostel farním sborům Českobratrské církve evangelické a Slezské církvi evangelické augsburského vyznání. Převod po dlouhá léta komplikoval fakt, že nešlo o restituci, ale převedení majetku církvím. Nevyjasněné majetkové poměry tak bránily v investicích do opravy kostela.

Více informaci: Evangelický kostel v Ostravě. Sborník u příležitosti 100. výročí položení základního kamene, Piętak, M., Wrana, A., Farní sbory Českobratrské církve evangelické a Slezské církve evangelické a. v. v Ostravě, Ostrava, 2005, 104 s., ISBN 80-902675-1-3.
K zakoupení ve sborové kanceláři nebo částečné k přečtení zde: Evangelický kostel v Ostravě. Sborník....

Popis

Samotná stavba je postavena v historizujícím stylu volně inspirovaném románským a gotickým slohem. Jedná se o jednolodní budovu z režného zdiva s kvadratickou věží (výška 60 m) umístěnou asymetricky do vstupního průčelí.

Interier

Dominantou interiéru je mramorový oltář se šesti svícny a velkým dubovým křížem. Kazatelna je stejně jako kříž z dřeva dubu, zatímco křtitelnice z mramoru ladí s oltářem. Strop je sestaven z dřevěných kazet, díky čemuž má kostel výtečnou akustiku.

Varhany

Gebrüder Rieger, Jägerndorf (Krnov), OPUS 1403, r. v. 1907.
1907 – instalace varhan
2001-2002 – generální oprava varhan
2008 - prohlášení za kulturní památku (Odůvodnění)

Kostel skrývá uvnitř zajímavý nástroj krnovské továrny. Varhany byly instalovány v roce 1907. (Kostel byl postaven z důvodu nedostačující kapacity původní evangelické kaple na Vítkovické ulici. Ta byla rovněž vybavena varhanami Gebrüder Rieger z rané produkce tohoto závodu, dle oficiálních opusových seznamů nástroj pocházel z roku 1878, disponoval pouhými třemi rejstříky a nesl opusové číslo 33).

Varhanní skříň je rozdělena do dvou věží umístěných na každé straně kůru, povrchově je upravena mořením a transparentním lakem, každá z obou částí skříně disponuje pěti píšťalovými poli. Barevné provedení skříně i její nenápadný geometrizující dekor dokonale ladí s ostatními dřevěnými prvky v interiéru. Původní třífázový ventilátor Siemens-Schuckert stále strojí v tlumicí skříni před vstupem na kůr, varhanní vzduch je však po restaurování nástroje v roce 2001 firmou Poukar-Eliáš dodáván ventilátorem novým, umístěným přímo ve skříni varhan. Nástroj je velmi zdařilým exemplářem z produkce krnovského varhanářského závodu, i proto je od roku 2008 prohlášen za kulturní památku.

Ze zprávy restaurátora: Nástroj postavila firma Rieger a je osazen dvěma manuály, pedálem a dvaceti šesti znějícími rejstříky. Ovládací traktura je složena takto: hrací stůl tlakový, spodní relle tlakové, vrchní relle tlakové, rejstříkové kancely jsou osazeny kuželkami, ovládané klínovými, tónovými míšky. Jednotlivé manuály jsou umístěny v samostatně stojících skříních – I. manuál a tři pedálové rejstříky v levé skříni, včetně regulačního měchu a v pravé skříni je umístěn II. manuál v žaluziové skříni, za prospektem jsou tři pedálové rejstříky včetně hlavního zásobního měchu ve spodní části. Hrací stůl je samostatně stojící blok uprostřed kruchty. [Josef Poukar – restaurátor varhan v letech 2001-2002]

Z odůvodnění prohlášení varhan za kulturní památku: Jedná se o větší nástroj velmi dobrých zvukových kvalit tehdy nejvýznamnější varhanářské firmy v rakousko-uherské monarchii. Hodnotu nástroje zvyšuje netradiční řešení skříní s použitím zajímavého geometrizujícího dekoru. Nástroj tvoří nedílnou součást interiéru chrámu. Ojedinělý je i nepoužívaný, ale přesto zcela dochovaný varhanní ventilátor s třífázovým motorem Siemens-Schuckert.

Stručný popis varhan

Rejstříková dispozice

Číslování dle pořadových čísel sklopek umístěných na hracím stole nad manuály pod lištou s číselným a jmenným označením, řazení zleva doprava:
0 Calcant, 1 Rohrwerk Abstellerm, 2 Ausschalter, 3 Piano, 4 Mezzoforte, 5 Forte, 6 Tutti, 7 Crescendo.

Zvony

Ve věži (výška 60 m) se nacházejí tři ocelové zvony ulité v Bochumské továrně na výrobu zvonů a produktů z ocelolitiny (Bochumer Verein für Glocken und Gussstahlfabrikate):

Do běžně nepřístupné zvonice můžete nahlédnout díky krátkému videu Matúša Sedláka, který ve farním kostele pořizoval zvukovou nahrávku v roce 2022. Na jeho internetovém kanálu najdete nahrávky zvonů z mnoha dalších evropských chrámů.

Věžní hodiny

O věžní hodiny se starají odborníci z firmy Impuls-B. Čas na věžních hodinách je řízený rádiovým signálem DCF.
Kdysi celou hodinu vyzváněl největší zvon Spasitel a každou čtvrt hodinu zvonil střední zvon Luther. Po zásahu hromu do věže 4.7.2017, se jeden motor nepodařilo opravit a zvony zvoní už jen o půl a v celou. Zvony je možné slyšet také před bohoslužbami nebo při mimořádných událostech.

Vitráže

V apsidě oltáře jsou 3 figurální vitrážová okna a čtvrté je vyzdobeno ornamentem (bylo opraveno v roce 2018). Okna byla darovaná dobrodincem našeho sboru, insp. ekonomie Albertem Andrée. Na prvním zleva je znázorněn Ježíš, volající pracující a obtížené. Na druhém je Ježíš, nesoucí kříž. Na třetím Ježíš, přijímající malé dítky. Čtvrté okno je vyzdobeno ornamentem (opraveno v roce 2018). Na opravu tři figurálních oken je zřízen transparentní účet.

Fara a kostel ve filmech

Níže najdete seznam filmů a seriálů, ve kterých naše sborové prostory „hraji“. Seznam určitě není úplný. Filmy/seriály jsou dostupné na internetu (viz odkazy).

• Advokát ex offo – krimi drama, (ČT1, ČSR, 1988)
  • 1. díl
  • 2. díl
  • 3. díl
• Rozsudek, III. řada – docudrama, seriál (ČT1, ČR, 2019)
  • díl: Kristův monogram
• Bludiště, (68 min, ČR, 1994) – na začátku filmu hezký záběr na faru
• Město nic neví (83 min, ČSR, 1975) – krátký záběr na faru v noci

Virtuální prohlídka kostela