sbornik4Evangelický kostelík na Vítkovické ul. (a evangelický hřbitov)

Vznik první evangelické modlitebny na území Ostravy spadá až do 60. let 19. století. Evangelíci, obdobně jako např. židé, se dlouhá léta nesměli ve městě usazovat; od vyhlášení Obnoveného zřízení zemského pro Moravu v roce 1628 zde bylo ostatně jediným povoleným náboženstvím katolické, a výrazný obrat k lepšímu přinesl těmto jinověrcům až toleranční patent císaře Josefa II., díky němuž mohli být na území habsburských dědičných zemí víceméně společensky emancipováni a v rovině náboženské alespoň trpěni (úplného zrovnoprávnění se dočkali až v roce 1861).

Příliv evangelíků do ostravských obcí, který nastal v 19. století, souvisel úzce s prudkým rozvojem zdejšího průmyslu; doly, hutě, železárny a v neposlední řadě i rostoucí železniční síť přitahovaly řadu přistěhovalců ze sousedního Těšínska i z Pruska, kteří se ve velké většině hlásili k augšpurskému vyznání. Zprvu se jednalo jen o desítky, později o stovky osob; avšak již tehdy mohly nastat ve městě problémy např. s pohřbíváním zesnulých. Uvádí se případ, kdy pro odpor katolické farnosti musel být zesnulý evangelík převážen několik hodin až na hřbitov v Suchdole nad Odrou. Protože nejbližší evangelické kostely byly právě v Suchdole a nebo v Dolních Bludovicích, byla účast na bohoslužbách drahou a časově náročnou záležitostí, i když podniky, kde byli evangelíci zaměstnáni, často vycházely svým dělníkům vstříc a Severní dráha Ferdinandova vypravovala prý dokonce pro své zaměstnance jednou ročně do Suchdolu zdarma zvláštní vlak.

Otázka hřbitova mohla být vyřešena díky velkorysosti majitele Vítkovických železáren Salomona Meyera Rothschilda, který v roce 1857 věnoval k těmto účelům evangelíkům pozemek při dnešní Vítkovické ulici (naproti Ústřednímu autobusovému nádraží).

Bezprostředně poté byla zahájena sbírka na výstavbu modlitebny, avšak potřebné prostředky – 6000 zlatých – mohly být vzhledem ke skromnému počtu zdejších evangelíků nashromážděny až s pomocí Nadace Gustava Adolfa v Lipsku. Kostelík podle projektu ostravského stavitele Josefa Krause byl vystavěn v letech 1860 – 1862 a slavnostně vysvěcen v říjnu téhož roku. Vzhledem k tomu, že evangelická církev nezná kult světců, jsou její chrámy prostě jen příbytky Božími, a tak i nový objekt nenesl žádné vlastní jméno a býval označován pouze jako evangelický kostel či kaple. Dochovaný stavební plán vypovídá o skutečně skromných rozměrech prostě zařízené budovy – asi 15 metrů na délku a 8 metrů na šířku, s věžičkou a zvonicí taktéž 15 metrů vysokou. Zevnějšek byl pojat v historizujícím, novorománském slohu.

V roce 1878 byl kostel dovybaven varhanami a k svému 25. jubileu obnoven a rekonstruován, avšak díky své omezené kapacitě přestal záhy vyhovovat rostoucím nárokům; již v roce svého otevření počet příslušníků zdejší evangelické komunity dosáhl 500 osob, zatímco kapacita modlitebny byla pouhých 200 osob. Vzhledem k omezenému množství dostupných finančních prostředků se však zdejší evangelíci museli spokojit s tímto provizoriem až do roku 1907, kdy byl otevřen nový velký evangelický chrám na dnešní Českobratrské ulici.

Evangelický hřbitov sloužil svému účelu více než šedesát let; pohřebiště bylo definitivně zrušeno v roce 1934. Kostelík, který po dostavění nového chrámu dosluhoval již jen jako hřbitovní kaple, mohl být ještě jednou využit počátkem 20. let, kdy se intenzivně jednalo o možnosti zřízení krematoria v Moravské Ostravě. Padl i návrh, aby tato kaple byla adaptována na obřadní síň, k níž by byla přistavěna kremační pec, vytápěná plynem z koksovny Karolíny. Evangelický farní úřad však za odprodej pozemku a kaple požadoval příliš vysokou částku 300 000 korun, a tak i z tohoto projektu sešlo a objekt kaple byl v roce 1925 zbořen.

Převzato z: Archiv Města Ostravy

Evangelický hřbitov v Moravské Ostravě je zaniklý evangelický hřbitov v Moravské Ostravě (dnes součást Ostravy). Jeho výměra činila 8245 m2. Stával u silnice do Vítkovic poblíž Dolu Šalomoun, zhruba v místě dnešního salesiánského kostela Don Bosco.
Hřbitov byl založen roku 1858.
Roku 1862 byl na hřbitově postaven nákladem 10 000 zl. stavitelem Josefem Krausem novorománský kostelík; posvěcen byl 30. října 1862.
Poslední pohřeb se na hřbitově uskutečnil 26. listopadu 1921; o deset let později byl hřbitov zrušen.

Převzato z: Wikipedie