farář Karel Veselý, ThB.

• 14.1.1912 – narození ve Staré Hutě u Uherského Hradiště
• 20.11.1938 – ordinace
• 1938-1940 – vikář v Uherském Hradišti
• 1940-1948 – farář v Prusinovicích
• 1948-1957 – farář v Opavě
• 1.1.1958-14.1.1979 – farář v Ostravě
• 1979-1984 – farář v Orlové
• 1984 – v.v.
• 8.3.2003 – úmrtí

S bratrem farářem Veselým jsem se poprvé setkal v roce 1949, kdy jsem začal pracovat v Opavě. V roce 1951 jsem se oženil a spolu s manželkou jsme se stali členy opavského sboru. Bratra Veselého jsem znal už mnohem dříve ze seniorátních akcí, kterých jsem se jako sdruženec zúčastňoval.

Do Opavy přišel z Prusinovic na výzvu synodní rady, které záleželo na tom, aby se obsadily nové sbory, které vznikly v pohraničí. Opava byla do roku 1948 kazatelskou stanicí ostravského sboru. Bratr farář začal budovat prakticky nový sbor od začátku. Sbor neměl budovu ke scházení se, nebyl zde byt pro faráře, který přišel se dvěmi malými dětmi na svůj nový sbor. Německou evangelickou faru i kostel obsadila církev husitská, a tak br. Veselý s rodinou bydlel v soukromém bytě v domě blízko kostela.
Ihned se však ucházel o dvojdomek, který sousedil s kostelem a s pomocí několika bratří se pustil do jeho přestavby. Vznikl tak byt pro faráře, byt pro kostelníka a modlitebna, v níž se konaly bohoslužby nejprve jen v zimních měsících a po zabrání kostela celoročně, jak je tomu až dodnes.
Byl jsem kooptován a později řádně zvolen do staršovstva. Sbor měl tehdy sedm kazatelských stanic, kde se konaly jednou měsíčně bohoslužby a vyučovalo se náboženství. Také díky pomoci laiků, mohly se tyto služby v kazatelských stanicích vykonávat. Opavský sbor byl sborem, který se díky pracovitosti a obětavosti br. faráře Veselého stal jedním z prvních sborů v pohraničí, který byl konsolidovaný.
Br. farář byl také členem seniorátního výboru, pracoval v odboru pro evangelizaci a když dnes přemýšlím nad tím, kolik práce v opavském sboru i v seniorátu vykonal, zůstává mi rozum stát.
Po desetiletém působení v Opavě přišla nabídka staršovstva ostravského sboru. Nebylo to lehké rozhodování. Ostravský sbor byl tehdy rozdělen na členy, kteří byli příznivci br. faráře Kantorka, který na příkaz církevního tajemníka musel sbor opustit i na příznivce br. faráře Košťála. Objevily se zde i řeči, že br. kurátor Karlíček, který byl švagrem br. Veselého, způsobil, že br. Košťál musel ze sboru odejít jen proto, aby se br. Veselý dostal do Ostravy.
Bratru faráři Veselému se však, díky jeho poctivé práci a také díky jeho přístupné povaze, nakonec podařilo sbor zase sjednotit. A zde nemohu nevzpomenout i na jeho manželku Dobromilu, která mu byla věrnou pomocnicí, jak v Opavě, tak i později v Ostravě.
Zde se pak práce ve sboru rozběhla. Začali se scházet třicátníci, jejichž základem byli hlavně bývalí členové sdružení mládeže, kteří dodnes vzpomínají na působení br. faráře Veselého, konaly se sborové zájezdy, hrál se volejbal – staršovstvo proti mládeži. Bratr farář se i tam aktivně účastnil. Později pak upravil i farářský byt, ve kterém bydlel, když ještě v důchodovém věku vykonával funkci správce sboru v Orlové. Byt, který vznikl rozdělením farářského bytu, dodnes slouží br. faráři Hánovi.
Br. farář Veselý se spolu s manželkou později přestěhoval do Prahy ke svému synovi, kde také oba zemřeli.
Antonín Plachý