Recenze z externí události v kostele.
Část z recenzi článků: operaplus.cz
autorka: Lucie Kocourková, foto Kamil Hauptmann
„Co kdybychom se na konečnost života nepodívali se strachem, ale jako na připomínku toho, proč stojí za to být skutečně přítomní?“ Tuto otázku si klade a o životě a také smrti tančí estonské duo Maria Solei Järvet a Juulius Vaiksoo v choreografii Life Dances to Eternity, kterou zasadili do Evangelického Kristova kostela na Husově náměstí. Sakrální prostor tentokrát nebyl vyhrazen bohoslužbě. Jejcih prezentace zaujala na Baltické taneční platformě ve Vilniusu tak, že se objevili i na MOVE Festu. Jen je škoda, že zřejmě zima a sychravé počasí odradily od návštěvy kostela více diváků.
(...) Inscenaci zásadně ovlivnilo setkání její spoluautorky se smrtí blízkého člověka, pracuje tak s motivem a v prostředí, které ji zároveň inspiruje i zraňuje, a proto je velmi autentická a syrová. Kostel se nestává divadlem, nejde o posunutí významu prostoru, jde o tanečně pohybový dialog s chladným místem, které je určeno pro umrtvování pozemského života u vidiny života věčného. Kostel je určen k tomu, aby se v něm tiše rozjímalo o životě a smrti – proč by se v něm o nich nemohlo také tančit? (...)
Nic z toho, co se odehrálo, nepůsobí svatokrádežně, jen se tu vystřídala ohromná škála emocí od dojetí až po živočišnou radost. Proč jsme vlastně z chrámů vykázali tanec?