Kudy Komenský nechodil 2008

Sedíme v Přerově na nádraží. A čekáme, až se rozjedeme. Z dlouhé chvíle jsme začali dávat dohromady střípky z právě proběhlé mládežnické akce.
Takže ve zkratce. Aďa mžourá unavenýma očima. Tak jako po každé jiné mládežnické akci, tak i po této jsme všichni unaveni, vysílení, ale i nabití novou energii a také odjíždíme se vzpomínkami na příjemně strávený pobyt s našimi přáteli.
Naše cesty z různých konců našeho seniorátu nás přivedly do Štramberku již v pátek večer. Po dlouhé cestě nás místo pobytu přivítalo večeří. Po večeři jsme se mohli těšit na večerní program pod vedením našich přátel ze Šternberka. Po programu jak duchovním, tak i zábavném, jsme se přesunuli do tělocvičny. Rozdělali jsme karimatky, vybalili jsme spacáky a někteří z nás se začali chystat ke spánku. Jiní však neotáleli a navazovali nové známosti, či prohlubovali ty staré. Nakonec stejně všichni zalezli do svých spacáku a uvelebili se ke spánku.
V sobotu mnoho lidí už nemohlo dospat a nemohli se dočkat krás, které pro ně byly připraveny pro tento den. Po vydatné snídani jsme se vydali poznat Štramberk a jeho okolí. Cestou nás provázeli mládežnici z místního sboru a taky někteří z ostravských mládežníků, kteří si pro nás připravili zajímavé hry v přírodě. Navštívili jsme jeskyni Šipku, Štramberskou Trúbu, okolní kopce, pokochali se pohledem do okolní krajiny, smlsli plněné štramberské uši se šlehačkou a ovocem. Celý výlet jsme zakončili v jedné místní restauraci, kde už na nás čekal výborný oběd. Po obědě následovalo volno, které mohl každý využít podle svých možností. Odpoledne jsme pak strávili v tělocvičně pohybem. Sám Komenský přeci říkal: „Ve zdravém těle, zdravý duch.“ Po vybití veškeré energie jsme ji opět šli načerpat, a to v podobě večeře. Po večeři byl pro nás přichystán duchovní program od Michala Maliny z Havířova. Michal vypověděl vlastní svědectví o tom, jak vidí ve svém životě přítomnost našeho Pána. Mluvil také částečně o misii a evangelizaci, ale především apeloval na vlastní růst a poznávaní Božího plánu. Když jsme doposlouchali svědectví, vytáhli jsme deskové hry a hráli jsme o sto šest. Taky jsme si ještě spolu zazpívali a opětovně jsme se odebrali do tělocvičny, kde se odehrával podobný scénář, jako v den předešlý.
V neděli bylo už naše vstávaní poznamenáno vysílením a dlouhými nočními rozhovory. Rychle jsme sbalili všechny naše věci a rychle jsme spěchali na faru, abychom utišili naše hladové žaludky. Nedělními bohoslužbami nás provedl Vlastík Stejskal a vypomohli mu i někteří mládežníci. Po skončení bohoslužeb jsme měli ještě nějaký čas na to, abychom se šli podívat do města a něco dobrého dopřáli i našim jazýčkům. Pak už ale však přišlo nevyhnutelné. KONEC. Na nádraží jsme se rozloučili a slíbili jsme si, že se brzy opět sejdeme a uvidíme. Pak jsme jen nasedli do vlaků a jeli domů. (tedy jak kdo).
Do Štramberku se nás sjelo asi necelých 60. Chtěl bych touto formou poděkovat všem, kteří nám umožnili, aby se tato akce mohla uskutečnit. Chtěl bych poděkovat sboru ve Štramberku, který nás přijal, dále pak SOMU a především Evě Urbanové, kteří tuto akci zorganizovali, připravili a vedli. A nakonec všem, kteří tam přijeli a tím obyčejný víkend změnili na nezapomenutelný.
Vlak se rozjel. Brno se blíží.
Mládežníci studující v Brně