Kostnický koncil 1914

Konstanz.jpg (1024×768)Ve dnech mobilizací a vyhlašování první světové války se sešli v Kostnici zástupci 22 protestantských církví z Evropy a USA k „Mezinárodní konferenci církví za mír a přátelství“. Tato událost upadla brzy v zapomenutí přes její veliký význam.

Přípravy na ni trvaly dlouho. V návaznosti na druhou mírovou konferenci v Haagu 1907 anglický kvaker a poslanec parlamentu J.Allan Baker a jeho německý přítel Eduard de Neufville z Frankfurtu/M. přemýšleli o možnosti získat křesťanské církve ve Velké Británii a v Německu, aby pomohly nastolit přátelské vztahy. Roku 1908 přijela veliká delegace britských církví (133 osob) do Německa a 1909 obdobná německá delegace (110 osob) navštívila Velkou Británii a Irsko. V roce 1910 byl založen stálý výbor církví, který měl prohlubovat tyto přátelské vztahy.
Ve Spojených státech usnesli delegáti amerických církví na konferenci v Lake Mohonk 1911, že otázka smíření a míru mezi národy není jen politická, ale má také význam morální a náboženský. Je to odpovědnost každé církve.
10. února 1914 založil americký průmyslník Andrew Carnegie Church Peace Union. Této organizaci dal do vínku 22 milionů dolarů s tím, aby „co možná nejúspěšněji usilovala o mírové soužití lidí a zabránila tak mezinárodním konfliktům“. Zároveň se uvažovalo o možnosti svolat „Světovou konferenci zástupců všech církví“. V lednu 1914 vydala konference švýcarských reformovaných církví „Výzvu křesťanským církvím v Evropě“ s pozváním na společný kongres pro spravedlnost a mír. V květnu 1914 se sešli v Londýně zástupci evangelických církví z Velké Británie, Švýcarska a Německa k přípravě konference. Americká mírová unie církví slíbila celý projekt financovat. Konference se měla konat v Bernu nebo v Curychu, později se rozhodlo pro Kostnici. Nebyli pozváni představitelé církví, nýbrž jednotlivci z Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Belgie, Nizozemska, Švýcarska, Dánska, Norska, Švédska, Rakousko-Uherska, Japonska a USA. Američané vyslali oficielní delegaci Rady křesťanských církví. Datum konání stanoveno na 1. až 5. srpen 1914.
Konference měla demonstrovat mezinárodní přátelství a bratrství a přispět k zachování míru. Jenže politická situace byla už krajně nepříznivá. Právě v těch dnech začala válka. Někteří delegáti se nemohli dostavit kvůli dopravním potížím. Přesto se jich sjelo přes osmdesát.
V neděli 2. srpna dopoledne bylo svoláno velké modlitební shromáždění. Předseda konference J. Allan Baker se slzami v očích připomněl, jak se angličtí a němečtí křesťané po léta snažili budovat přátelství mezi oběma zeměmi. Z Písma se četly oddíly Da 9,3-19 a J 19,31-35.
Zasedání se konalo v Insel-Hotelu, někdejším dominikánském klášteře, kde byl roku 1414 vězněn Mistr Jan Hus a kde také tehdejší koncil někdy zasedal. Přesně po 500 letech se tu koná „druhý kostnický koncil“, který se pokouší zachránit mír a spravedlnost. Ale otevřenými okny je už slyšet dunění pochodujících vojáků a jejich písně.
Shromáždění poslalo telegramy představitelům evropských států a prezidentu USA s naléhavou prosbou o zabránění válce. Ve večerním zasedání zazněly pozoruhodné myšlenky: Naše civilizace nemůže být založena na násilí. Církev má vyznat svůj hřích a své selhání. Má usilovat o jednotu a bratrství mezi rasami. Je nutno pomoci hladovějícím a potřebným národům.
Konference však nemohla pokračovat, šlo o bezpečí delegátů. Německé úřady neměly možnost zajistit cestu vlakem po skončení jednání. Proto se pracovalo v neděli dlouho do noci a v pondělí 3. srpna ráno v 9 hodin odjeli delegáti posledním možným rychlíkem se zvláštními vozy pro ně do Kolína. Odtud někteří pokračovali do Belgie a do Londýna. Tam se sešel zbytek delegátů ve Westminstru v hotelu Palace 5. srpna.  Především se ptali, co znamenala kostnická konference vzhledem k nově nastalé situaci. Církve přijaly odpovědnost za svět. Pouto míru spojovalo muže a ženy ze zemí, které právě vstoupily do války.
Jedním z výsledků kostnické konference bylo založení „Světového svazu pro mezinárodní přátelskou spolupráci církví“. Z velké části byli tito zakladatelé otcové a matky ekumenického hnutí dvacátého století a Světové rady církví.
Dodejme, že konference se konala pod záštitou bádenské velkovévodkyně Luisy.
Miroslav Frydrych

Více informaci: www.nase-reformace.cz