Joachim Neander a úsvit lidstva

neanderListujeme-li naším zpěvníkem, tu je mimo název a číslo písně uváděn také autor. Jedním z mnohých je i Joachim Neander, autor textu písně č. 549 – Chvaliž Hospodina (a také nápěvu písně 166 – pozn. EJ).

Joachim Neander byl protestantský kněz, žijící v druhé polovině 17. století (zemřel 31.5.1680) v západním Německu v Porýní. Měl rád přírodu a zamiloval si procházky v jednom krasovém údolí. Toto údolí pak obyvatelé na jeho počest pojmenovali Neanderovo údolí, německy Neandertal.

V 19. století byl v údolí otevřen vápencový lom, v jehož jedné jeskyni nalezli dělníci lidské kosti, které prostě vyházeli ven. Někomu to však nedalo, neboť vyhozená lebka, lišící se od současných zvláště svými silnými nadočnicovými oblouky, vypadala nějaká podivně. Odeslali ji tedy do Berlína, do rukou světové lékařské kapacity profesoru Wirchowovi. Tento vědec usoudil, že lebka jeví patologické změny a není poměrně stará.

Jak se věhlasný vědec tehdy mýlil! Později se totiž přišlo na to, že lebka je asi 100 000 let stará a její rysy nesou znaky člověka z počátku lidstva. Jaké jméno tedy tomuto pračlověku vybrat? Jak jinak než podle naleziště – Homo Neandertalensis – člověk z Neandrova údolí a jak se zkráceně u nás říká, Neandertálec. Tito pralidé však nejsou našimi přímými předky.
A tak se jméno protestantského kněze dostalo až na úsvit lidských dějin.

Jan Kostruch

Zpravodaj 5/2014