Biblický úvodník – Zpravodaj 5/2014

zpravodaj1405BLAHOSLAVENÝ, KDOŽ ČTE…

Blahoslavený, kdož čte, i ti, kteříž slyší slova proroctví tohoto, a ostříhají toho, což napsáno jest v něm; nebo čas blízko jest. (Zj 1,3)

Blahoslavenství kázání na hoře, ačkoliv nejznámější, nejsou v   novozákonních textech osamocena. Dalších sedm blahoslavenství můžeme nalézt také na příklad v   poslední novozákonní knize, ve Zjevení. První z   nich vydává svědectví o naději, v níž můžeme následovat příklad Ježíše Krista. Boží láska k lidem se ani Ježíšovou obětí na kříži nestahuje do pasivního vyčkávání, ale znovu a opět vychází nám lidem vstříc.

Jan dosvědčuje svědectví Ježíše Krista a k činu je vyzván Božím slovem – je povolán. Ve své lásce se Bůh sklání k člověku, aby jej povzbudil k aktivní cestě v naději, že ve víře ve Zmrtvýchvstalého nalezneme sílu ke svědectví o Boží pravdě také my. Zjevení vypráví o naději kráčet časem tohoto světa s  vědomím, že nejsme v rukou náhody či osudu, ty ve víře nemají místo, ale v rukou živého, jednajícího Boha, který má se světem svůj plán. Není tajný, není určen hrstce výjimečných, ale je dosvědčován svědectvím jeho učedníků, kteří spolu s ním seděli u jednoho stolu.
V   římském právu bylo „svědectví“ vnímáno jako závazná výpověď očitého svědka před soudem. Naše víra vyrůstá ze svědectví, nikoliv z důkazu Boží existence, ze svědectví Ježíše Krista, které mezi mnohými učedníky dosvědčuje také Jan. Aktivita není pouze na straně Boží, na jeho výzvu musíme i my odpovědět. Dosvědčovat je tudíž i naším posláním, tím se připojujeme k   služebníkům na Jeho vinici: Jděte a učte…, čtěte a slyšte… Slyšet Boží slovo přináší slyšícímu závažné důsledky, které mění jeho postoj ke světu i životu v něm. Poselství poslední knihy Nového Zákona je zpěvem o naději, kterou můžeme mít, budeme-li Božímu slovu naslouchat a podle něj žít.

Milost Pána Ježíše se všemi. (Zj 22,21)

Jana Grollová