4 otázky pro kurátora Jana Krupu …

… který ve funkci končí, protože se s rodinou stěhuje.

1. Nejdříve fakticky, jakou že to práci budeš v Praze dělat?

Nadále pracuji pro Armádu spásy. Od loňského podzimu jsem převzal roli národního ředitele pro sociální služby – budu tedy víc odpovědný za kontakt s ministerstvy, strategický rozvoj našich služeb a koncepční řízení této oblasti. Přijetí této cesty jsme s manželkou Pavlínou velmi zvažovali, protože odchod z Ostravy jsme si rozhodně nepřáli. Nakonec jsme krok do neznáma udělali s vědomím toho, že ani na takovou cestu nejdeme sami.

2. Co ti ve službě kurátora dělalo radost?

Vždycky mi dělalo radost, když se nám prostě dařilo najít jednotný výstup z diskuzí na staršovstvu, možnost využít své pracovní zkušenosti v některých rozhodováních, vzájemná důvěra a podpora s kazateli sboru. Především mi ale dělala radost dobrá spolupráce všech presbyterů, a také to, že se i nesouhlasné diskuze mohly končit v lásce a v pokoji.

3. Kdybys byl kurátorem dále, na co by ses nejvíce soustředil?

Nevím, jestli bych něco dělal jinak, předpokládám, že bych neměl víc času. Nadále bych se snažil podporovat kazatele našeho sboru, vím, že ta služba není snadná. Vzhledem k faktu, že se nám za poslední roky podařilo stabilizovat rozpočty a hospodaření s objekty a ve staršovstvu přibylo lidí, kteří této oblasti rozumí, asi bych se snažil osobně víc podporovat aktivity mířící k misijní práci. Myslím, že v této oblasti máme jako evangelíci velký dluh.

4. Jaké to je, dělat kurátora, když souběžně máš náročné zaměstnání a rodinu s malými dětmi?

Nesnadné, moc dobře si uvědomuji, že jsem nemohl sboru věnovat zdaleka tolik, jako řada mých předchůdců. Samozřejmě jsem s tím vědomím do této služby šel, ale necítil jsem se v tom vždy nejlépe. Musím poděkovat všem starším za jejich ochotu toto snášet a pomáhat mi, kde to bylo potřeba. A taky musím moc poděkovat Pavlíně, která mě v takové službě podporovala a respektovala i vyšší časovou náročnost v tomto období.

Honzo, za Tvou i Vaší službu (Pavlína Krupová občas hrála na varhany, učila v Nedělní škole…) moc děkujeme, a žehnáme Vám k Vaší další cestě.