Setkání mládeže z partnerských sborů (Speyer) – čtvrtek 6.8.2015

Po snídani jsme se sešli na faře (MLK – Haus), kde Dessaušti měli pro nás připraveny Impuls. Nejdřív nás naučili píseň Das ist unser Zeit a pak jsme mluvili o štěstí. Každý měl napsat tři věci, které nás dělají šťastným, přečíst nahlas a pak roztřídit do kategorií: obecný pocit štěstí, spontánní štěstí a dlouhodobé štěstí.

Na 10 hod jsme šli na ústředí zdejší církve (Evangelische Kirche der Pfalz). Uvítal nás tam Dieter Lutz, jeden z členů Kirchenrat (u nás bychom řekli Synodní rady) a farářka Belinda Spitz-Jöst. Ta nám popsala charakteristiku zdejší církve, dala dárky a nabídla spoustu chlebíčků na oběd.
Po setkání přišel nás vyfotit jeden pan, který řekl, že fotku pošle do církevních novin (odkaz: evkirchepfalz.de).

Následoval čas volný. Někteří se šli podívat do katedrály, na koupaliště, na nákup a já jsem se vydala do infocentra. Jsem zde už skoro týden a ještě mi nikdo neukázal místo, kvůli kterému je Speyer známý. Zeptala jsem se na památník protestu z 1529. Žena vzala mapu a začala kreslit kolečko kolem… Gedechtniskirche! Hezký jsem se usmála, řekla, ze ten kostel znám moc dobře, ale to není ono. Sice je to kostel-památka této události, ale tam přece určitě neprotestovali. Žena se na mně naopak podivně podivala a poslala mne k pivovaru, blízko katedrály. Na něm jsem našla tabuli, na které je psáno, že tam stala kdysi radnice a že to je to místo, kvůli kterému jsme teď protestanti.