Sborový verš pro rok 2018

Buďte bdělí, stůjte pevně ve víře, buďte stateční a silní! 1K 16,13

Těch několik slov ze závěru 1. Pavlova listu do sboru v Korintu (16,13) je zasazeno mezi závěrečné pokyny této epištoly. Ale jako by tam na první pohled nepatřily – Pavel připravuje sbírku pro církev v Jeruzalémě, mluví o svých plánech, doporučuje své spolupracovníky Timotea a Apolla a dále mluví o rodině Štěpánově a nabádá k podřízenosti těm, kdo pracují na společném díle. A mezitím stojí výzva k bdělosti, pevné víře, statečnosti a síle v dalším verši následovaná slovy: Všecko nechť se mezi vámi je v lásce (v. 14).

Proč potřebovala korintská církev takové nabádání?

Působí to jako příkaz vojsku – mít oči a uši otevřené, stát pevně, zmužile si počínat (jak doslovně překládá Bible kralická), být silní. Zní to, jako když měl Jozue s Božím lidem přejít Jordán a obsadit izraelskou zemi: „Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš.“ (Joz 1,9).

Ale z toho, co víme z apoštolova listu, korintská církev nebyla zrovna bdělá, pevná a silná. Byl to sbor plný projevů Ducha a přitom rozdělený na nepřátelské tábory. Někteří si zjevně libovali v nadnesených a moudrých kázáních a jiným Pavel vytýká, že myslí jen po lidsku a všelijak ten sbor v celém listu napomíná. 

A jací jsme my? Bdělost, pevnost a statečnost jistě patří k naší evangelické tradici – ale nejsme my dnes trochu pohodáři, kteří si nepotrpí na nějaké zásadní postoje? Připusťme, že ani statečnost nemáme v posledních letech jak dokazovat – nikdo nás nepronásleduje, nic nehrozí, je klid… 

Ale ten klid je možná jen navenek a na čas. Ani ve sborovém ani v osobním životě se nemůžeme nechat ukolébat – vždyť kolikrát jsou naše zápasy o víru vnitřní – s našimi démony nebo pouhou pohodlností. A každá naše prohra oslabuje tělo Kristovy církve, které společně tvoříme. Nebo na nás „jen“ doléhají těžkosti a zkoušky, které jsme nečekali – bolestné ztráty, narušené vztahy, konflikty či nemoci těla i ducha. I do těchto situací promlouvají Pavlova slova, abychom vytrvali ve víře, nefňukali, ale byli silní. Protože zápas k duchovnímu životu na této zemi patří. A na našem postoji záleží! 

A tak si letos připomínejme, že víra není jenom to, čemu se věří, nýbrž postoj (k životu, bližním, Bohu), který musíme osvědčit a dosvědčit. A nebojte, Bůh bude s vámi všude, kam půjdete. Hodně zdaru a Božího požehnání v novém roce přeje,

váš kurátor
Michael Waloschek