Perníčková tradice

Jak to začalo?

Jako rodina jsme jezdili o prázdninách pravidelně do našeho střediska v Chotěboři. Asi před 40 lety nás Janinka Titěrová nalákala na tvoření perníčků. Docela mě to zaujalo a chtěl jsem zkušenost zúročit, a tak jsem nejdřív zkusila pár figurek na vánoce a hlavně srdíčkové PF. Docela to mělo úspěch, tak další rok už toho bylo více, ale to se figurky vykrajovaly nožem podle papírových vzorů – formičky přišly na řadu až za pár let. To už jsem zkusila jiný recept s kakaem, protože bílo zdobení více vyniklo. 

Pro představu o množství, obnášelo to 200 figurek do balíčků dětem a mládeži, 40 větších pro seniory, 60 na stromeček a 80-100 PF. Zdobilo se nejprve doma, ale brzy jsem zaangažovala mládež, která jednu předvánoční schůzku věnovala zdobení perníčků v sále. Jak odrůstali, ubývalo zájemců a nakonec to zase bylo jen na rodině, která protestovala a já už řekl, že končím. Na to navrhla Elvíra Krupová, až se k tomu zase mládež vráží, ale už několik vánoc se toho chopili naši obyvatelé sborového domu, a tak jim to zůstalo. Letos, po 40 letech jsem předala zkušenosti mladší generaci (Janě Grollové). Spolu jsme zadělaly sice jen z poloviční dávky, ale na začátek to stačilo; pak jsme i upekly a já jsem jen ráda, že dlouholetá tradice ve sboru zůstane. Novoroční srdíčko jsem si ponechala, tak i pro rok 2018 vám spolu s PF přeji hlavně Boží požehnání. 

A recept?

2 kg hladké mouky, 1 kg mletého cukru, 0,5 kg medu, 10 vajec, 25 dkg ceresu,
13 dkg kaka, 7 lžiček jedlé sody, 7 lžiček koření (skořice, fenykl, anýz, pepř,
nové koření, hřebíček, badyán).

Jana Hašková