Let balonem – výsledky sborové hry

yay-baloon-302x1024.png (302×1024)Záchrana za každou cenu. Tak se jmenuje článek, který vyšel v druhém čísle časopisu pro mládež Nota nebe (bývalé Bratrstvo). Jeho autorkou je Eva Benešová a vybízí k zajímavé aktivitě – hře. Tak zajímavé, že jsem se rozhodla tuto hru zahrát v skoro každé generační skupince našeho sboru. Takže v období březen-duben 2014 jsme tuto hru hráli na starším dorostu (16.4.), s konfirmandy (24.4.), na mladší (3.4.) a starší mládeži (18.3.), na střední generaci (11.4.) a kavárničce (11.3.). V květnu (7.5.) jsem pak během mé pravidelné návštěvy v Domově pro seniory Kamenec (jsou tam i členové našeho sboru) zkusila tuto hru také. Ale proto, že tam máme k dispozici jen jednu hodinu, rozdělila se tato aktivita do dvou částí – úspěšně jsme ji skončili na dalším setkání v červnu (11.6.; už ale v trochu jiném složení).

Cíl hry: uvědomit si, které životní hodnoty jsou cenné.
Uvedení: představte si, že letíte v balonu. Balon začne klesat a vy se musíte rozhodnout, které hodnoty vyhodíte – nebudete je v životě mít, abyste se zachránili.
Pravidla: Na vyhozené hodnotě se musí hráči shodnout. Pokud se neshodnou, je možné, že hráč, který s tím má největší problém, balon opustí. Raději spadne, než aby žil bez hodnoty. Ale účelem je, aby v balonu někdo zůstal.
Na začátku hry jsme také určili počet hodnot, které musí zůstat, a to přesně na pět (ne méně, ne více). Po dosažení tohoto počtu hodnot hra končí.

Na internetu jsem vyhledala nějaký seznam hodnot rozdělených do čtyř kategorií, který jsem pak doplnila o víru, naději a pokoj. Takto vzniknul seznam 84 následujících hodnot:

Partnerský vztah: bezpečí, blízkost, cit a něha, důvěra, flirt, láska, přátelství, přitažlivost, rodina, sex, vášeň, vážný vztah, věrnost, volný vztah, životní partner.
Osobní kvality: akčnost, být sám sebou, flexibilita, humor, moudrost, nadhled, nezávislost, oduševnělost, odvaha, pořádnost, praktičnost, přirozenost, rozhodnost, sebevědomí, serióznost, společenskost, stabilita, tolerance, trpělivost, tvořivost, upřímnost, uvolněnost, zodpovědnost, živost.
Životní hodnoty: bavit se, být šťastný, dobrodružství, harmonie, hojnost, klid, komunikace, peníze, pohoda, porozumění, potěšení, práce na sobě, radost, respekt, spontánnost, svoboda, úspěch, zábava, zdravá sebeláska, změna, štěstí, víra, naděje, pokoj.
Životní styl a zájmy: cestování, ekologie, kultura a umění, kutilství, luxus, město, pohodlí, příroda, sběratelství, smysluplná práce, sport, tantra, turistika, zdravý životní styl, hudba, tanec, jóga, meditace, trampování, vegetariánství, duchovní růst.

A zde jsou slíbené výsledky (uvádím je dle pořadí v seznamu a ne podle důležitosti hodnot) s malým komentářem. 

Starší dorost – 4 hráči (4 holky). Výsledek: láska, moudrost, víra, pokoj, příroda.
Všichni se shodli na pěti hodnotách (takže „přežili“ všichni), ale až po vysvětlení některých pojmů (např. pokoj) a také když se jedna slečna vzdala cestování.

Konfirmandi – 6 hráčů (5 holek, 1 kluk). Výsledek: láska, moudrost, víra, naděje, pokoj.
Bohužel, konfirmandi konsensus nenašli. Hrálo jich šest, ale během hry jedna slečna musela odejít kvůli jiným povinnostem a dva sourozenci „vyskočili s balonu“. Tedy přesněji: bratr vyskočil, protože se nechtěl vzdát přírody, a jeho sestra „skočila“ za ním, protože si nedokázala představit život bez svého bratra! Tato skupina si dopsala navíc 85. hodnotu, a to sebedůvěru, protože jim tak nějak v seznamu scházela. Stejně ji pak ale z balonu vyhodila…
Jednu slečnu jsme po hře také pochválili jako dobrou vyjednávačku, ale zároveň zkritizovali, že není flexibilní vůči ostatním. Jiná slečna se snadno vzdala hodnoty štěstí s vysvětlením, že ona sama stejně není šťastná…

Mladší (středoškolská) mládež – 5 hráčů (4 holky, 1 kluk). Výsledek: láska, moudrost, radost, víra, kultura a umění.
Mládežníci se velmi dlouho dohadovali mezi sebou, aby se dvě slečny vzdaly své přírody a smysluplné práce. Nakonec se jim to povedlo a „přežili“ všichni.
Sice třeba vyřadili naději, ale jen proto, že podle nich se vejde do víry. Stejně tak vedli zajímavý rozhovor o víře a svobodě, že se to prý také slučuje: „Nechat! Víra nás od spousty věcí osvobozuje“; „K čemu potřebuješ svobodu? Vyhodit!“.

Starší (vysokoškolská) mládež ver. 2014 – 5 hráčů (1 žena, 4 muži). Výsledek: láska, moudrost, víra, naděje, kultura a umění.
V této skupině byl počet zachráněných nejmenší. Z pěti hráčů „přežili“ jen dva. Odpadli tři kluci: jeden se nechtěl vzdát upřímnosti, druhý řekl, že pět hodnot je pro něho málo, takže raději „skočil z balonu“ hned. Třetí „vyskočil“, protože se nechtěl vzdát serióznosti, která podle ostatních byla ale úplně nepodstatná (i já se dodnes nemůžu ubránit pocitu, že to byl z jeho strany spíše vtip, ale kdo ví?). Dva, kteří přežili, byli v kultuře a umění zajedno a nechtěli se této hodnoty vzdát i když by tím „zachránili život“ jiného mládežníka.

Edit: 5.6.2018: hru jsme zahráli na starší mládeží ještě jednou, protože došlo k velké obměně účastníků:
Starší (vysokoškolská) mládež ver. 2018 – 5 hráčů (3 ženy, 2 muži, jen jeden zúčastněný hrál tu hru už v 2014). Výsledek: víra, naděje, láska, moudrost, věrnost.
Zachránily se jen tři hráčky, více méně proto, že se od začátku hry shodly na nejdůležitější trojici hodnot (víra, láska a naděje), ohledně zbylých dvou byly se schopny mezi sebou domluvit, a tak kvůli jedné hráčce zvítězila také věrnost a kvůli jiné moudrost. Ale domluva s kluky byla bezvýsledná, vlastně nemožná. Jeden z nich z balonu vyskočil sám aniž by nějak předem vyjednával, a to když zjistil, že jedna hodnota z jeho „pětky“ je už vlastně vyhozená. Pak vskočil do balonu zpátky, protože to zjistil špatně, vyhozena nebyla, jen jeho vedle sedící spoluhráč si ji sám pro sebe vyškrtl. Ale po dalším vyjednávání stejně vyskočil, protože měl svoji „pětku“ dopředu zvolenou a nehodlal ustupovat. Například nelpěl na lásce (jak všichni ostatní) ale na rodině (které podřazoval lásku, tedy zcela opačně, než jak to měli ostatní). Druhý z kluků  odpadl po delším vyjednávání a válce za kulturu a umění (byl to ten samy, který 4 roky zpátky tu hodnotu protlačil až do konce a přežil), nebo možná přesněji: za aspoň něco z kategorie „Životní styl a zájmy“, tedy nějaké vnější podněty. Protože holky ani myslely vzít do poslední „pětky“ kulturu a umění a přitom mít vyřazené jiné, důležitější hodnoty jako třeba pokoj či důvěra, poslední hrající kluk se poroučel větru a gravitaci mimo balon. Oba kluci, nutno podotknout, se během svých „sebevražd“ také trochu vytočili. Jak jsem už zmínila na začátku, následné dohadování bylo otázkou chvilky a hra byla u konce.

Střední generace – 9 hráčů (4 ženy, 5 mužů). Výsledek: láska, radost, víra, naděje, pokoj.
Tato generace vedla dlouhý rozhovor o tom, čím je pokoj. Jeden z přítomných ji chtěl vyhodit (oproti celému zbytku). Říkal dokonce: „skočím a budu mít pokoj“, na což mu bylo opětováno větou „ne, to my budeme mít pokoj“. Nakonec po sáhnutí po slovníku a navázaní s hebrejským slovem „shalom“, vzbouřenec ustoupil a pokračovalo se v plném obsazení.
Poměrně dlouhý rozhovor se také vedl na téma moudrosti, humoru a toleranci, i když ve výsledku všechny tyto tři hodnoty šly ke dnu. Po vyřazení moudrosti se ozval smutný hlas: „Teď by měl každý moudrý člověk skočit“.
Objevily se také snahy podřadit přírodu kultuře a umění. Bylo to spojeno s vlnou kritiky, ale jen jednoho přítomného, takže nakonec kritika byla poražená větou „No co, musíme dělat kompromisy“.
Padla tam také hezká věta: „Když si tak tento seznam hodnot čtu, tak si uvědomuji, co všechno nám Bůh dal“.

Kavárnička – 5 hráčů (5 žen). Výsledek: bezpečí, láska, moudrost, odvaha, víra.
Tato skupina tu hru zvládla v nejrychlejším čase. Láska, moudrost a víra byly jednoznačné pro všechny hrající. Bezpečí a odvahu si probojovaly dvě účastnice, ale bez větších problémů.

Domov pro seniory Kamenec – I. 7 hráčů (4 ženy, 3 muži); II. 5 hráčů (4 ženy, 1 muž). Výsledek: bezpečí, láska, rodina, upřímnost, víra.
Během prvního setkání skupina byla obohacená o dva klienty Domova, kteří byli velmi svérázní ve svých názorech, které byly ale většinou úplně opačné. Jeden z nich měl svých pět hodnot vyhlédnutých už na začátku a pak chtěl všechno bez zaváhání vyhazovat (pevně se držel třeba rodiny, lásky a práci na sobě). Druhý naopak všechno považoval za stejně důležité a shodnout se na vyřazení jediné hodnoty stálo osazenstvo velké úsilí. Během druhého setkání se tito dva muži už neobjevili. Bohužel. Ten první zemřel (obklopen rodinou a láskou) a druhý se necítil dobře. Takže během druhého setkání byla skupina jednotnější.
Při vyhazování některých hodnot byla občas i smutná atmosféra. I když se přátelství drželo poměrně dlouho svého vysokého místa, nakonec i ono bylo vyhozeno se slovy „Přátelství je důležité, ale ho tu v Domově moc není…“. Ale padaly také i hezké hlášky. Při vyřazování trampování bylo řečeno „Jsme rádi, že sedíme“ a při vegetariánství: „Jíme, a jak rádi!“

Tolik výsledků. I když jsem sama sebe nepočítala v žádné skupině, moje vedení (dotazy, zaměřování se na konkrétní hodnoty nejdřív a na jiné až potom, apod.) bylo určitě subjektivní, takže je pravděpodobné, že kdyby to vedl někdo jiný, výsledky by byly trochu jiné.
Nejsem sociolog, nedokáži tyto výsledky vyhodnotit. Je sice zajímavé, že například bezpečí zvolily jen ty nejstarší generace, a naopak lásku a víru mají všechny skupiny, ale takové srovnávání nebylo účelem hry. Cílem bylo uvědomit si, které životní hodnoty jsou pro nás cenné. Zkuste si i vy, kteří jste tuto hru ještě nehráli, najít těch pět nejdůležitějších hodnot pro vás.

Hru jsem končila zpěvem písně ze Svítá (č. 44) Prosba (Dej mi, Pane, víru, lásku, sílu…) a čtením z 1K 13,4-13:
Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.

Ewa Jelinek
viz: http://notanebe.cz/2014/04/zachrana-kazdou-cenu