Co dobrého přinesl COVID

Požádala jsem Vás, abyste se zamysleli, zda vám i tato složitá doba přinesla něco dobrého. Až na jednu odpověď zde všechny uvádím. Ta jedná jediná, totiž nic pozitivního nevyjmenovala… až tak těžká je tahle doba. O to víc si važme každého dobra.

Hana Vlčinská: Zavedená distanční výuka mi umožňuje „chodit“ na některé hodiny s denními studenty, což je skvělé.

Marie Václaviková: Mám před každou infekcí respekt, ale ne strach, že by mi bránil v pomoci druhému, ale u této infekce jsem očkování přijala, které jindy odmítám. Za další, vedlo mě to k větší kázni a zodpovědnosti k sobě i ke druhým. Nejvíce jsem si uvědomila prohloubení vztahu pomoci v rodině, mezi přáteli, a dokonce i lidmi z ulice.

Jana Hašková: Asi to, že jsem vzala na milost techniku, které jsem se stále vyhýbala, přijala jsem dar, který mi byl nabídnut jako pomoc v této situaci a za vydatné pomoci dětí se snažím zrezivělé mozkové závity zprovoznit.

Lenka Foltýnová Glacová: Pokud je něco v plánu udělat, pokud se má něco odehrát, neodkládat to, neboť nikdy nevíme, kdy nám to kdo zakáže či jinak znemožní.

Jiří Groll: 1. Objevení ceny biblických hodin. Tím, že stačí přijít za dvě minuty sedmnáct a pustit PC, být vtažen do velmi zajímavých diskuzí, hledat, čím ke mně mluví Matoušovo evangelium. To je pro mne až překvapivé, co jsem dříve z nedostatku času nevyužíval. 2. Střední generace, diskuse probíhají trochu v jiné podobě a poznáváme se zase trochu z jiného úhlu. 3. Měl jsem čas přečíst dvě knihy od prof. Tomáše Halíka (Čas prázdných kostelů a Chci, abys byl) a vidět zase z trochu z jiného úhlu pohled na význam společenství a co je vlastně důležité v životě křesťana, sboru a církve. 4. Chybí nám společenství sboru, a tak se často poptáváme po někom na koho si právě vzpomeneme, někdy i voláme telefonicky a myslíme na ty, které nevidíme při online přenosech.

Jaromír Drozd: 1. mohl jsem být s naší Kačenkou takřka 24×7. 2. A taky jsem se naučil na kytaru čtyři akordy: E dur, E moll, D dur, A dur. 3. A taky mi COVID dal skvělé eZpravodaje.

Drahoslava Šeptáková: Našla jsem snadno „pozitivní přínos“. Vámi sestro farářko byla nalezena cestička, jak se účastnit biblických hodin. Pro mne i v normální době je to pro vzdálenost a spoje téměř neschůdné. S Vaší trpělivostí a nadšením pro tuto záležitost jste mě za pomoci sestry Hanky V. naučily se k Vám proklikat, pro mne neznámým způsobem!! Odcházela jsem do důchodu tímto médiem nepolíbená. Doma mě internet nebavil, protože jsem ho moc neuměla. Obohatilo mne to o společnost bratří a sester, se kterými se společně zamýšlíme nad Biblí, co nám sděluje. Ráda poslouchám zasvěcené a erudované příspěvky. Tato doba mně také dala blíže se seznámit při těchto kontaktech, když bohoslužby jsou tak omezené…

Tomáš Novotný: 1. Z praktického hlediska jsme si všichni uvědomili, jak moderní technika ruší hranice a vzdálenosti. Dnes není problém, abych měl v online semináři přednášejícího z Prahy, nebo abych já přednášel v Izraeli. Díky této situaci se také uskutečnilo to, co jsem už dlouho plánoval, ale vždy se nám zdálo, že to naráží na praktické problémy – totiž, že budu pomáhat farářům ČCE s opakováním hebrejštiny. Za této onlinové situace jsme si uvědomili, že není problém, že je jeden z Jižních Čech a druhý třeba ze Znojma… a scházíme se pravidelně se třemi skupinami farářů. 2. Ze sborového hlediska si uvědomuju, že jsem snad ještě nikdy u kávy a čaje nemluvil s tolika členy našeho sboru a tak důkladně, jako nyní každou neděli. Je to moc milé a vřele zvu na tato setkání mnohé další. 3. Z duchovního hlediska asi má pro mě největší význam, že se učím těšit do nebe. Asi ani před touto dobou jsem nebyl v situaci, že bych se bál smrti, nebo se jí snažil nějak vyhnout. Ale uvědomil jsem si, že neprožívám vnitřně těšení na to, že to bude na druhém břehu nesrovnatelně lepší. A tak se na tom snažím pracovat.

Zpracovala Ewa Jelinek