Archiv pro rubriku: Kronika sboru(ů)

Farní sbor ČCE v Ostravě byl založen v roce 1919.
Farní sbor ČCE v Ostravě-Vítkovicích se v 1952 roce osamostatnil, ale v 1999 se zase spojil se sborem Ostrava.

Farní sbor ČCE v Ostravě – kronika sboru

Evangelický Kristův kostel

rok založení: 1920

Zvýraznění jsou první faráři:

1915 – Základem sboru v Ostravě byla kazatelská stanice evangelické reformované církve ustavená r. 1915.

1920 – Samostatný sbor byl zřízen v roce 1920 a prvním farářem byl zvolen František Polák, který tu pracoval již od r. 1919. Bohoslužby se konaly v evangelickém chrámě německé církve a. v. Bylo ustaveno družstvo k postavení sborového domu za odborného vedení ing. Jaroslava Volence. Byla zřízena kazatelská stanice v Šenově a v Orlové. První řádná schůze zvoleného staršovstva se konala 15.9.1920. Objevil se problém dělení církevního majetku s německo-polským sborem v Ostravě. Br. f. Polák dostal povolení od sboru k návštěvě Švýcarska, aby tam mohl „propagačně působiti a případně nám finančně prospěti. Tato dovolená se všemi hlasy povoluje a usnáší se, aby náklady této cesty byly z dalších sborových sbírek uhrazeny…“

Českobratrská a kostel (1910-1918)

1921 – Farář Polák oznámil, že kvůli časovému zaneprázdnění na Ostravsku nestíhá jezdit do Opavy a okolí. Bylo proto rozhodnuto, aby začala Opava usilovat o „samostatnou duchovní správu“. Na konci roku sbor schválil návrh na stavbu Husova domu (Husovo nám. 3). Později je návrh kvůli vysokým finančním nárokům pozměněn na koupi jednoho ze sedmi domů poblíž kostela.

1922 – V Ostravě se konal sjezd evangelické mládeže. Na konci roku byl uspořádán bazar ručních výrobků, jehož výdělek byl určen na opravy Husova domu a na vánoční nadílku dětem z nezaměstnaných rodin. Pro zvyšující se nároky německého i českého  evangelického sboru v Ostravě bylo rozhodnuto rozdělit faru na dvě stejné části a jednu z ní dát německému sboru. Český sbor za to na oplátku jako kompenzaci požadoval možnost konání bohoslužeb v evangelickém kostele: „Sbor ČCE prosí německý sbor o klíče ke chrámu a také chce spolupoužívat jejího nádobí křestního a ke sv. večeři Páně. Dále si sbor ČCE vyhrazuje právo pořádat v chrámu duchovní koncerty, konfirmace a V.P…“

1923 – Pro nízkou účast a nezájem byl rozpuštěn pěvecký sbor. Pokračovalo se v opravě Husova domu – oprava průčelí, osvětlení místností, informační tabule. Cena domu v Haydnově ulici (dnes: Škroupova) byla navýšena na 250 tisíc Kč. Skončila administrace kazatelské stanice v Šenově.

1924 - Kazatelská stanice v Ostravě-Vítkovicích požádala o přiznání samostatnosti kazatelské stanice. Bylo usneseno připojit k této kazatelské stanici ještě Hrabůvku, Hrabovou, Zábřeh. Bohoslužby se konaly ve sborových místnostech a v kostele Československé církve každou druhou neděli. Za jedno použití platili Vítkovičtí 35 Kč, ale „za oddavky mimo neděli bude platit ženich sám – jakož i za používání varhan a za světlo…“. Kazatelská stanice v Opavě požádala, aby aspoň jednou měsíčně u nich kázal br. f. Polák. Br. farář požádal o zvýšení svého platu za vyučování náboženství ve škole a na podzim rezignuje na místo faráře ostravského sboru.

1924 – Administrátorem sboru se stal br. f. Burián. Byl uveřejněn inzerát v Kostnických jiskrách – ale nikdo se nepřihlásil.

1925 - Byl  instalován nový (v pořadí druhý) ostravský farář Jaroslav Kantorek, pod jehož vedením se práce ve sboru dále rozrůstá. Sbor čítal již víc jak 3500 duší, patřily k němu kazatelské stanice v Hrušově, Kunčičkách, Opavě, Šenově a Vítkovicích.

1926 – Kazatelská stanice v Orlově se odloučila a zvolila si svého faráře. Na popud br. f. Kantorka byla zahájena Nedělní škola. Díky snaze o oživení sboru br. f. Kantorkem začalo sdružení mládeže pořádat čajové večírky pro všechny členy sboru.

Sborový dům

1927 – Sbor přistoupil ke stavbě sborového domu, kterou provedl člen sboru ing. Emil Ženatý. Stavba trvala od konce června do 25.11.1927. Stála 1.128.722 korun a sbor tak získal sál Třanovského, kancelář, byt pro faráře a celou řadu bytů v I. až III. poschodí. Mládež se scházela v průměrném počtu 18.

1928 – Sborový dům byl slavnostně otevřen 26.2.1928 za hojné účasti. Bohoslužby se však konaly dále v německém evangelickém kostele, zatímco sál Třanovského sloužil k ostatním shromážděním. Náboženství se vyučovalo 72 hodin ve školách při účasti 750 dětí. Mládež se začala scházet každou středu v sále Třanovského.

1929 - Vzrůstal nezájem mnohých členů sbory, který se projevil i v klesající účasti při nedělních bohoslužbách. Mládež se postupně přestala scházet.

1930 - Nezájem o věcí náboženské stále pokračoval, ale i tak průměrná účast při bohoslužbách byla 130 a o svátcích 400 a 500 lidí. Byly obnovený schůzky mládeže, ale při velmi nízké účasti – jak o tom svědčí zápis z kroniky ostravské mládeže v tomto roce: „K drobné, vytrvalé a sebevzdělávací práci ve sboru není chuti, ani času… Mnoho jest to vinou prostředí velkoměsta, rozlehlosti sboru a lákadel světa…“. Nedělní škola si vedla dobře a zakoupila pěkný stříbrný kalich pro večeří Páně.

1931 - Byly navázány styky se sesterskými církvemi (baptisty, metodisty a Jednotou českobratrskou) formou modlitebního týdne na počátku ledna.

1932 - Zemřel br. A. Winkler, jeden ze zakladatelů sboru v Ostravě. Byl uskutečněn další modlitební ekumenický týden na začátku ledna. Střecha kostela byl pokryta novými taškami, které sloužily až do roku 1998.

1933 - Sbor měl 4100 členů, ale účast na bohoslužbách byla stále slabší.

1934 - Byla vyrobená dřevěná tabule, na které byly zřetelně při bohoslužbách označovány čísla písní ze zpěvníku. Ve sborovém domě byla přistavěna prádelna.

1935 - Vzrůstá počet členů sboru. V prosinci byl také instalován první telefon ve farní kanceláři.

1936 - Synodní rada povolila stavbu kostela v Šenově.

1937 –  Br. senior Burian po návštěvě sboru poslal staršovstvu dopis s několika prosbami: Aby se jednotliví členové starali více o pastoraci než o věci hospodářské, aby upřednostnili činnost ve staršovstvu před jinými spolky, aby se schůze staršovstva konala pravidelně jednou za měsíc. Biblické hodiny se pro malou účast přestaly konat, zato setkávání mládeže i nedělní školy se slibně rozvíjela.

1938 - V Šenově byl dostavěn kostel. Z důvodu mnichovských událostí ztratil sbor kazatelskou stanici v Opavě s mnoha rodinami. Z zabraných území utekla spousta rodin do Ostravy a okolí, proto velmi stoupla účast pi nedělních bohoslužbách.

1939 - V lednu se koupil psací stroj do kanceláře. Sbor byl přinucen uznat neomezené vlastnictví Němců na kostel a zavázat se platit ročně 2 500 Kč nájemného. Pro nezájem skončila činnost kazatelské stanice v Hrušově. Česká církev a. v. (míněna předchůdkyně dnešní SCEAV) nebyla v Protektorátu uznána. Její členové přešli buď do Německé církve a. v. a nebo do naší církve.

1940 – Počátkem roku zemřel ve Vídni br. farář Polák (první farář ostravského sboru).

1941 - Počet členů vzrostl tak, že v r. 1941 bylo systemizováno druhé duchovenské místo. Byl zřízen protiletecký kryt, zatemněna farní kancelář a sál Třanovského. Ve farním bytě byla opravena kamna. Koncem téhož roku dostal sbor výpověď z německého kostela, poněvadž vedení německého sboru se ujali nacisté.

1942 – Po výpovědi z kostela se bohoslužby konaly v Třanovského sálu. Účast na nich ovšem tak vzrostla, že byly konány během dopoledne dvoje bohoslužby, mimo prázdniny, za účasti 300 až 350 členů. Bylo zakoupeno 50 židlí a harmonium. Nájemníci ve sborovém domě si stěžovali na štěnice, proto byla provedena deratizace budovy. Na konci roku měl sbor 4 250 členů.

1943 – Bratr Čeněk Holeček  byl zvolen diakonem. Z důvodu očekávaných leteckých náletů na Ostravu byl zakoupen ohnivzdorný trezor pro matriku sboru a církevní archiv. Před vánocemi byly uzavřeny všechny školy a proto se několik měsíců nemohla scházet ani Nedělní škola.

1944 – Z důvodu zvýšené frekvence leteckých náletů se bohoslužby přes léto konaly jen jednou. Při jednom z nejhorších náletů 29.8. zemřelo 9 členů sboru. Byla založena komise pro sociální práci, která se konkrétně snažila pomáhat členům sboru postiženým bombardováním.

1945 – „Od konce ledna nepřestala silná dělostřelba, v dubnu bylo město ostřelováno granáty a návštěva Služeb Božích byla spojena s velkým nebezpečím, avšak ani jednou se nestalo, aby sál Třanovského byl prázdný. Na Slezské Ostravě se ještě bojovalo a na evangelickém kostele se 1.5. rozhlaholily zvony na vítězstvím pravdy a spravedlnosti.“ Naše církev přebrala všechny kostely a fary po německých sborech. V Moravské Ostravě se sloučil s naším sborem menší český sbor a. v. Br. farář Kantorek se přestěhoval do bývalé farní budovy německého sboru. V koncentračních táborech, ve vězení a při bombardování během války zahynulo 60 členů ostravského sboru.

1946 – Začala klesat účast na bohoslužbách, i když na velikonoční neděli byla účast hojná – 1300 osob. Vznikla kazatelská stanice v Bohumíně. Z bývalé kazatelské stanice v Šenově se stal samostatný sbor.

Českobratrská a kostel (1948 a 2011)

1947 - V lednu byla staršovstvu podána žádost vítkovického sboru o osamostatnění sboru a přidělení kazatele. Staršovstvo navrhlo na S. radu změnu názvu časopisu Český bratr na Evangelík. Sborový zpěv opět ukončil svou činnost.

1948 – Po druhé světové válce a likvidaci německého sboru (r. 1945) vznikl v r. 1948 nový sbor augsburského vyznání a majetek bývalé německé církve a. v. jako konfiskát zůstal majetkem státním a byl propůjčen oběma sborům ke společnému užívání s rovnými právy a povinnostmi.

1949 – Příslušný úřad KNV v Ostravě zřídil svým výnosem ze dne 20.6. nový farní sbor, který byl pak v září schválen také synodní radou. K Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v Ostravě-Vítkovicích v roce 1949 náleželo 1200 duší.

1950 – V září proběhly oslavy k příležitosti 25 let působení br. faráře Kantorka. Byl přijat návrh, aby se jednou za měsíc konaly bohoslužby spolu s dětmi, kde by také děti mohly zazpívat nějakou novou píseň.

1951 – Farní budova byla církevním úřadem přidělena nové České evangelické církvi a.v., následnou výpověď z bytu dostal br. farář, br. kostelník a sbor dostal také žádost o uvolnění obou kanceláří na faře. Ze Synodní rady přijeli 3 členové, aby pomohli v jednání.

1952 – Farář Kantorek odešel z Ostravy a za duchovního správce byl zvolen Jan Košťál, vikář v Šenově, který působil ve sboru 6 let.

r. 1954

Kostel v roce 1954

1953 – Biblické hodiny se konaly i o letních prázdninách, v kazatelské stanici v Kunčičkách se scházeli pravidelně k bohoslužbám v průměrném počtu 25 osob.

1954 – Na začátku roku došlo k dohodě mezi naším sborem a církvi a.v. Br. vikář Košťál podal návrh, aby kromě Velkého pátku byla vysluhována večeře Páně i na Zelený čtvrtek a aby byla celkově vysluhována častěji – minimálně 1x za měsíc.

1955 – Byl přijat nový kostelník br. Slivka, který byl zároveň kostelníkem pro církev a.v. V tomto roce dochází k všeobecnému poklesu účasti skoro ve všech úsecích sborového života.

1956 – Stoupá počet „tajných“ evangelíků. Žádost o osamostatnění Bohumína byla krajským tajemníkem odmítnuta. Také nebylo povoleno zřídit kazatelskou stanici v Ostravě – Svinově. Bohoslužby se konaly každou neděli v Ostravě, Bohumíně a Hlučíně, co 14 dní v Hrušově a Kunčičkách.

1957 – Br. vikář Jan Košťál odešel do Nového Města pod Smrkem. Sbor administroval br. farář Lejdar. Při vzpomínce na 500 let od vzniku Jednoty Bratrské se konaly společná shromáždění všech nekatolických církvi.

1958 – Od 1.1. nastoupil oficiálně do funkce faráře sboru br. farář Karel Veselý.

1959 – Byl schválen návrh na elektrifikaci kostela.

1960 – V kostele bylo instalováno elektrické osvětlení.

1961 – Pro malý zájem skončilo konání bohoslužeb v Kunčičkách. Byl podán návrh církevnímu úřadu na spoluvlastnictví farní budovy spolu se Slezskou církvi. Ke konci roku měl sbor 3700 duší.

1962 – Od 1.9. převzal sbor v Orlové kazatelskou stanici v Bohumíně. Bylo opraveno harmonium v sále Třanovského.

1963 – 350 let od vydání Kralické Bible bylo vzpomenuto při květnových bohoslužbách, 1100 let od příchodu Cyrila a Metoděje bylo vzpomenuto při červnových bohoslužbách.

1964 - Bohoslužby se konaly 2x v každou neděli a každou středu v podvečer. Konfirmace se nekonala pro nepatrný počet přihlášených. Mládež se scházel jen v první polovině roku. Pak byly schůzky pro nezájem ukončeny.

1965 – 550 let od upálení Jana Husa bylo vzpomenuto na mimořádném shromáždění v červenci. V říjnu pak bylo vzpomenuto na společné slavnosti spolu s církvi a.v. 60 let od položení základního kamene kostela v Ostravě. Mládež se – i když v malém počtu, – opět začala pravidelně scházet. K 31.12. měl sbor v Ostravě 2863 členů.

1966 - Na půdě sborového domu bylo instalováno elektrické světlo. Sborová kuchyň byla vymalována a také se koupil nový sporák.

1967 - Oprava vodovodního potrubí ve sborovém domě. Průměrná účast na bohoslužbách 40-50 osob. Nedělní večerní bohoslužby byly málo navštěvovány.

1968 - Zavedeny byly schůzky tzv. „třicátníků“ při průměrné účasti 30 osob. Byla vymalována chodba ve sborovém domě a farní kancelář. Krajský národní výbor (KNV) poslal v červnu dopis, ve kterém informoval o zrušení církevního státního souhlasu – např. laičtí kazatelé už nemuseli mít souhlas příslušného církevního tajemníka. Znovu obnoven pěvecký sbor (spolu s vítkovickým), který se scházel každou středu pod vedením br. Bergra.

1969 - Zavedením volných sobot klesla účast při bohoslužbách. Staršovstvo spolu s br.farářem dohodlo, že konfirmace bude co dva roky: „ …až se posbírá více zájemců..“ Bohoslužby se i v tomto roce konaly v neděli ráno a v podvečer a každou středu večer.

1970 - Ekumenické bohoslužby se konaly při příležitosti 555 let od upálení Jana Husa. 300 let od úmrtí Jana Ámose Komenského bylo vzpomenuto při bohoslužbách. Mládež se scházela každou sobotu v podvečer pravidelně a ve velkém počtu. Také se její členové podíleli se na přípravě bohoslužeb, učili v NŠ. Sbor měl na konci roku 2414 (salár platilo 675) členů.

1971 – znovuobnovený sborový zpěv vedla sestra Pavlová. Biblické hodiny v úterý se nesetkaly s velkým zájmem, byla velmi slabá účast asi z důvodu středečních večerních bohoslužeb.

1972 - Program na biblických hodinách si připravovali postupně všichni členové staršovstva, podle abecedního seznamu.

1973 – Ve sborovém domě proběhla oprava 5 bytů. Postaveno etážové plynové topení a opravena elektroinstalace. Na faře vymalována kancelář a schodiště, položeny podlahy z PVC, provedena oprava střechy.

1974 – Ve sborovém domě byla opravena střecha a vymalována sborová kuchyň. Účast na bohoslužbách mírně stoupla, průměr byl 100-120 členů. Podle kartotéky bylo 2138 členů.

1975 - Sborové shromáždění vyjádřilo souhlas s prodloužením duchovní služby br. faráře Veselého i po jeho odchodu do důchodu. Byl vymalován sál Třanovského a schodiště ve sborovém domě.

1976 - Účast při bohoslužbách se pohybovala zhruba mezi 80 -100 účastníky. Středeční účast oproti letům minulým o něco stoupla – 20-25 členů. Ze statistiky: prověřena kartotéka – zjištěn velký úbytek členů. 78 vystoupilo, 107 se odstěhovalo, pohřbeno 42 členů sboru civilním pohřbem, členů 1908 (ale i toto číslo není konečné).

1977 - Farní byt byl rozdělen příčkou a dveře zazděny. V květnu bylo vzpomenuto 50. výročí postavení sborového domu za účasti nám. synodního seniora br. Jana Pokorného z Brna. Děti a mládež připravili program na 4. adventní neděli, mládež připravila také na Zelený čtvrtek pašije.

1978 - Br. farář Karel Veselý odešel do důchodu. Přes 40 let byl farářem, z toho v ostravském sboru 21 let., 7 roků přesluhoval. Mezi navrženými kandidáty na nového faráře v Ostravě byli: Br. farář Kabíček, který se nechtěl stěhovat do Ostravy, br. farář Horák z Českých Budějovic, který se nechtěl stěhovat do Ostravy, br. farář Chlubna z Prostějova, který měl zdravotní problémy – a proto se nechtěl stěhovat do Ostravy, br. farář Tomáš Jirků z Prosetína, který by se možná přestěhoval do Ostravy, ale nebyl dobře zapsán u církevního tajemníka. Jako další kandidát byl navržen br. Ludvík Klobása, který byl toho času farářem ve Vítkovickém sboru a tak již bydlel v Ostravě. Kandidaturu přijal a v prosinci se uskutečnila volba nového faráře. Ze 102 odevzdaných hlasovacích lístků bylo 100 pro br. f. Klobásu, dva lístky pak odevzdány prázdné. Br. f. Ludvík Klobása se tak stal farářem ostravského sboru.

1979 - Nedělní bohoslužby se konaly s průměrnou návštěvností 80 osob. Byly provedeny další úpravy farářského bytu a opravena střecha na farní budově. Od října se také v celé církvi začalo zpívat z nových zpěvníků. 9 křtů, 12 pohřbů a 3 svatby. K 31.12.1979 měl sbor 1770 členů.

1980 - V zimě byla návštěvnost nedělních bohoslužeb větší než v letních měsících. Projevoval se tak tzv. fenomén chalupaření, který neminul ani náš sbor. Každou první neděli v měsíci byly společné bohoslužby s dětmi. V kazatelské stanici Hlučíně se konaly bohoslužby 1x za měsíc za velmi malé účasti. Ve středu se asi 3x během roku konaly v kostele hudební nešpory. K 31.12.1980 měl sbor 1749 členů.

1981 – Průměrná účast na bohoslužbách: 75.

1982 – Jako výpomocný jáhen nastoupil br. Pavel Janás – byl ubytován ve Vítkovicích.

1983 - Všechny složky sboru fungovaly jako v minulých letech. Jen skupinka mládeže byla poznamenána generačními problémy. Starší mládežníci se oženili či vdali, nebo odešli za studiem do jiných měst. Také chyběl příliv nových mladých lidí po konfirmaci.

1984 - Bohoslužby se konaly kromě nedělí tradičně i ve středy večer. V úterý večer pak pokračovali biblické hodiny. V tomto roce bylo konfirmováno 6 mladých lidí, kteří se pak dobře zapojili do mládežnických schůzek. Jednou měsíčně se scházela střední generace. Jednou měsíčně také probíhaly sborové besedy, při kterých se střídali různí hosté za účasti zhruba 30 posluchačů. Činnost staršovstva byla dobře doplňována křesťanskou službou. V neděli 4.11. byl v našem kostele ordinován br. diakon Jan Krupa, který se ujal služby v jesenickém sboru. Sbor měl na konci tohoto roku 1695 členů. Kazatelská stanice Hlučín měla asi 60 členů.

1985 - Průměrná účast při nedělních bohoslužbách kolem 70. V tomto roce byl postaven nový plot na dvoře sborového domu a také bylo opraveno věžní cimbuří na kostele. V kazatelské stanici v Hlučíně se scházeli příslušníci několika církví.

1986 - Střední generace se v tomto roce rozdělila na starší a mladší.

1987 - Do bytu po br. faráři Veselém se přistěhovali manželé Hánovi. Br. farář Hána obdržel státní souhlas ke kazatelské činnosti, což mu umožnilo vypomáhat kazatelsky ve sboru i v seniorátu. Se svoji ženou se také ochotně ujal péče o farskou zahradu.

1988 -30. října se konala u nás slavnost 70. výročí spojení dvou evangelických církvi v jedinou ČCE, při které kázal br. M. Hájek.

1989 - 70 let od neoficiálního zahájení činnosti sboru, i když oficiální datum je až 1920. Stalo se tak za prvního agilního ostravského faráře Františka Poláka.

1990 - Ve druhé půlce roku se spojily úterní biblické hodiny se středečními bohoslužbami. V listopadu byla založena ostravská diakonie, a sbor byl jedním ze spoluzakladatelů (spolu s Bratrskou jednotou baptistů a Církvi bratrskou)

1991 -

1992 -

1993 -

1994 -

1995 – Farář Ludvík Klobása odešel do důchodu v polovině roku 1995. Poté sbor administrován z Frýdku-Místku farářem Josefem Hromádkou. Byla ukončena činnost kazatelské stanice v Hlučíně. Pokračovaly velké opravy sborového domu (od 1992). K 31.12.1996 měl sbor Ostrava 1 1033 členů.

1996 –  Sbor byl stále neobsazen. V květnu byl zvolen jáhnem vítkovického sboru Roman Mazur. Vítkovický sboru už od počátku roku nemohl konat své nedělní bohoslužby v kostele ČCH v Ostravě – Vítkovicích a tak se od té doby konaly společné bohoslužby se sborem ČCE Ostrava 1. Neobvyklým prvkem byly dvě samostatné sbírky. Průměrná účast na bohoslužbách byla 80. K 31.12.1996 měl sbor Ostrava 1 1020 členů.

1997 – V červenci byl kostel prolit hustými dešti. Následkem promočení stropu a stěn sbor přestal používat kostel k bohoslužbám.

1998 – Sborové shromáždění sboru Ostrava 1 schválilo žádost vítkovického sboru o sloučení sborů. Na počátku roku pokračovalo uprázdnění sboru Ostrava 1. Administrátorem byl od počátku roku f. Vlastimil Kovář z Nového Jičína. Část prací vykonával jáhen vítkovického sboru Roman Mazur. V září byl instalován na místo faráře Aleš Wrana, který na faře už rok bydlel a vykonával některé činnosti během svého vikariátu. Průměrná účast při bohoslužbách byla 90 lidí. Sborová kartotéka byla převedena do počítače. Vánoční dopis byl zároveň prvním číslem Zpravodaje, který byl od té doby vydáván jednou měsíčně. K 31.12.1998 měl sbor Ostrava 1 1020 členů a sbor Ostrava-Vítkovice 369 členů.

1999 –  1.4.1999 byl do sboru připojen sbor Ostrava-Vítkovice. Sloučení proběhlo za těchto podmínek: vítkovický sbor zanikne, jeho majetek bude převeden na sbor Ostrava 1, ve sloučeném sboru budou zachována dvě kazatelská místa, bude zvoleno nové staršovstvo. Do sloučeného sboru tímto přistoupil z vítkovického sboru také Roman Mazur - nejdřív jako jáhen, a pak jako farář (2004-2006). Magistrát Města Ostravy investoval ze státního rozpočtu částku 8 mil. Kč na opravu havarijního stavu střechy, stropu a vymalování kostela. Práce svěřil firmě Ramses Ostrava, která zahájíla práce 28.6.1999. Opravné práce měly tento sled: půdní prostory byly nejprve vyčištěny, hlavně od holubího trusu, odkryto trámy pod podlahou půdy, byly odebrány vzorky nosných trámu. Vadné části trámů byly vyřezány a nahrazeny novými se zpevněním. Krytina střechy kostela byla vyměněna na kvalitní německé tašky. Oplechování otvorů a dešťové svody v horní části stavby byly provedeny z měděného plechu. Byly opraveny nosné konstrukce střech a vyměněny vadné dřevěné prvky krovu. Celý krov byl natřen proti škůdcům a plísním. Projevila se porucha čelní fasády kostela, kde se zřítila na chodník z výšky 10 m, část obložení – 11 ozdobných dlaždic. Proto magistrát nechal vybudovat ochranný dřevěný průchod nad chodníkem na ulici Českobratrské. Zástupci sborů ČCE a SCEAV v Ostravě zahájili další jednaní s orgány státní správy o převedení kostela a fary do vlastnictví obou sborů. Byly provedené nátěry oken na faře, koupen kopírovací stroj, řezačka na papír nebo také koberec do sálu. K 31.12.1999 měl sbor 1389 členů.

2000 - V květnu se konaly oslavy 80. výročí sboru. K bohoslužbám se sbor scházel v Třanovského sále, a od Velikonoc, po brigádnickém úklid po 1. fázi rekonstrukce, v kostele. Jednání o převzetí kostela a fary do vlastnictví sborů nikam nepokročila. Byl pořízen internet do farní kanceláře, ozvučení kostela, koberec a vysavač do kostela. Byly vytvořené webové stránky sboru (původní adresa: www.volny.cz/cce.ostrava). Od poloviny května byly opět v provozu věžní hodiny. Na faře (sborové prostory, suterén, vstupní část a schodiště) proběhla generální oprava elektroinstalace. V rámci oprav byl zřízen domofon. K 31.12.2000 měl sbor 1375 členů.

2001 – počátkem ledna byla ukončena oprava kostela (oprava krovu věže, celá věž byla pokryta novým měděným plechem, proběhly výměny zasklení okenních vitráží, elektroinstalace). Náklad 6,5 mil. Kč byl hrazen ze státních prostředků ministerstva kultury. Proběhla rekonstrukce sálu, presbyterny a přilehlých místností. Bylo instalováno nové ústřední vytápění, umožněn ohřev teplé užitkové vody, zajištěno větrání sálu, nový elektrický rozvod a osvětlení sálu, vybudovány záchod pro invalidy. Bylo pořízeno vybavení kuchyňky nábytkem vč. ledničky. Na faře byly provedený stavební úpravy suterénní chodby a sklepní místnosti, sloužící jako zázemí kostela. Konala se 11. partnerská konference v Ostravě (zúčastnilo se 71 delegátů z partnerských sborů, kteří byli ubytování ve 26 hostitelských domácnostech). K 31.12.2001 měl sbor 1375 členů.

2002 – V říjnu nastoupila k ročnímu vikariátu Radka Včelná. Rekonstrukci varhan v kostele provedla firma Poukar a Eliáš. V sále Třanovského se provedla oprava harmonia. Byla zakoupena nová kytara. Vyloupáno farní kanceláře (ukradeny byly svícen a magnetofon). K 31.12.2002 měl sbor 1370 členů.

2003 - V blízkosti kostela byla zavedena regulace parkování motorových vozidel. V únoru byla zakoupena nová víceúčelová kopírka. Z iniciativy vikářky Radky Včelné zavedeno Kavárničku, setkávání zájemců z řad sboru i příchozích. K 31.12.2003 měl sbor 1335 členů.

2004 - Roman Mazur se stál druhým farářem sboru. Do klubovny, která prošla rekonstrukcí, byl pořízen ping-pongový stůl. V Třanovského sále proběhly opravy čelní stěny (včetně nábytku) a podlahy. Zakoupeno nový počítač do farní kanceláře. K 31.12.2004 měl sbor 1329 členů.

2005 – V listopadu přichází změna na pozici kostelníka: Z. Unucku vystřídala J. Sabóová (dnes: Krejčí), a na pozici pokladní: J. Drozdovou vystřídala H. Vlčinská. Spolu se FS SCEAV Ostrava byly uspořádaný slavnostní bohoslužby ke 100. výročí položení základního kamene kostela. K tomuto výročí byl vydán sborník „Evangelický kostel v Ostravě“. Nakoupeno stoly a židle do klubovny. Nakoupeno a poniklováno kalich. K 31.12.2005 měl sbor 1301 členů.

2006 - 31.8. odešel ze sboru br. f. Roman Mazur (stal se farářem v Praze 6 – Libni). Byla vyrobená nová noha klavíru a ochranná houně na klavír. Mládež koupila ozvučení k projektoru do klubovny z daru SMP. Proběhla vyměněna oken na chodbě sborového domu a následné malování. Natřeno mříže a zábradlí kostela. K 31.12.2006 měl sbor 1287 členů.

2007 – Prodáno dům na Karpatské 40 Diakonii ČCE – středisku v Ostravě. Na neděli Svatodušní byly bohoslužby přenášeny Českou televizi. Opravený byly dveře ve sborovém domě a schodiště na faru. K 31.12.2007 měl sbor 1258 členů.

2008 – Zakoupeno byt na Husově náměstí 6 (s výhledem pro druhého kazatele), který byl následně rekonstruován. K 31.12.2008 měl sbor 564 členů (oproti 1258 členům uváděným k 31.12.2007 – proběhla revize kartotéky).

2009 - V březnu byly kostel a fara bezúplatně převedeny farním sborům Českobratrské církve evangelické v Ostravě a Slezské církve evangelické augsburského vyznání v Ostravě. Farář Aleš Wrana byl v opakované volbě zvolen kazatelem sboru na období 5 let.  Opraveno dvorek u sborového domu, vyčištěno kostelní věž a namontováno nové sítě. Provedeno velké ladění varhan. K 31.12.2009 měl sbor 560 členů.

2010 – Byly vyměněny okna ve sborovém domě a opravená schodiště kostela. Zakoupeno nové ozvučení do kostela a Třanovského sálu, nový počítač do farní kanceláře a dataprojektor. V říjnu nastoupila k ročnímu vikariátu Ewa Jelinek. K 31.12.2010 měl sbor 550 členů.

2011 – Byla zakoupena nová tiskárna do farní kanceláře. Vznikla nová stránka sboru (www.ostrava.evangnet.cz) Byl upraven byt na Husově náměstí 6 (renovace parket, nová kuchyňská linka). Na období 10 let byla zvolena farářkou Ewa Jelinek. K 31.12.2011 měl sbor 522 členů.

2012 – Instalování nového topení v kostele, repasování oken ve farním bytě. K 31.12.2012 měl sbor 514 členů.

2013 – Repasování oken na faře, rekonstrukce vstupních dveří do fary a klubovny. K 31.12.2013 měl sbor 520 členů.

2014 - 31.3. odešel ze sboru farář Aleš WranaEmeritní farář Lubomír Hána ukončil svou dlouholetou pomoc sboru (kazatelskou a doprovodem na varhany). Nadále vypomáhal Tomáš Novotný (bohoslužbami jednou měsíčně a varhanním doprovodem). Konfirmovano bylo … Byly opraveny tyto místnosti: farní byt (nové topení a lektroinstalace, bloušení a lakování parket, malování), farní kancelář (2., 3. a 4. místnost), balkon a fasáda soklu farní budovy. Vznikl soubor „Ostravské zvonky“, který hraje na ruční trubkové zvonky. Na Boží hod vánoční byly bohoslužby přenášeny Českou televizi. K 31.12.2014 měl sbor 513 členů.

2015 – (rekonstrukce soklu kostela a hlavního lustrů v kostele) Oprava mezipatra HN3 (pro nedělku). V listopadu byl zpřístupněna zahrada (vmontováním dveří do garáže). Zakoupeno nový dataprojektor. Emeritní farář Lubomír Hána se odstěhoval z Ostravy, tím pádem se uvolnil jeden farní byt pro kazatele, a byt na Husově náměstí 6 se pronajal.

2016 - Konala se 16. partnerská konference v Ostravě (zúčastnilo se … delegátů z partnerských sborů, kteří byli ubytování ve … hostitelských domácnostech). Na období 5 let byla zvolen druhým farářem Pavel Šindler.

[fragmenty z:  1918-1968. Sborník k 50. výročí spojení českobratrské církve evangelické, Kalich, Praha 1969 a Církev v proměnách času. 1969-1999. Sborník Českobratrské církve evangelické, Kalich, Praha 2002]

[kronika sboru z let 1920-1990 je přepsaná ze Zpravodajů, kterou připravila Marta Machová]

Farní sbor ČCE v Ostravě-Vítkovicích (1952-1999) – kronika sboru

rok založení: 1949, osamostatnění sboru: 1952, od 1.4.1999 spojen se sborem Ostrava

Sbor vznikl na podzim 1949 z kazatelské stanice, jež patřila ke sboru v Ostravě I. K jeho území náleželo několik ostravských předměstí (Vítkovice, Zábřeh, Hrabůvka, Hrabová, velké sídliště „Jižní město“), jakož i 11 obcí z okresu frýdeckého a novojičínského, v nichž však žili evangelíci jen zcela ojediněle.

Kazatelská stanice v Ostravě-Vítkovicích:

  • František Polák (ostravský farář)
  • Jaroslav Kantorek (ostravský farář)
  • Miroslav Heryán (1942-1945) – diakon s určením pro kazatelskou stanici
  • Čeněk Holeček (1943-1946) - diakon, vikář s určením pro kazatelskou stanici
  • Vlastimil Sláma (1947-1948) - vikář s určením pro kazatelskou stanici
  • Vladimír Harych (1948) - vikář s určením pro kazatelskou stanici
  • Karel Hodaň (1948-1950) - kazatel, vikář s určením pro kazatelskou stanici
  • Jiří Lejdar (1950-1952) - vikář s určením pro kazatelskou stanici

1920 - František Polák (farář sboru Ostrava I v letech 1920-1924) zavedl ve Vítkovcích pravidelně dvakrát měsíčně služby Boží a mimo to konal občasné biblické hodiny i jiná shromáždění.

1924 - byla založena kazatelská stanice, jedna z nejživějších při ostravském sboru. Vedl ji za předsednictví J. J. Klibra výbor, složený z řady horlivých bratří. Kazatelsky o ni pečoval ostravsky farář Jaroslav Kantorek, později jeho pomocníci, tehdejší diakoni Čeněk Holeček a Mir. Heryán.

1945 – po 2. světové válce dávná touha vítkovických po samostatném sboru rostla.

1947 – ve Vítkovicích začal pracovat ostravský vikář Vlast. Sláma, který tu založil Nedělní školu a zavedl služby Boží každou neděli. Po roce jej vystřídal vikář Vlad. Harych, toho po dalším roce Karel Hodaň. Byla podána žádost o osamostatnění a s přispěním mateřského sboru zakoupen dům za tehdejších 550.000,- Kčs. Shromáždění se do té doby konala v místním Husově sboru církve československé a v různých školách.

1950 – do sboru Ostrava I nastoupil s určením pro Vítkovice vikář Jiří Lejdar.

Samostatný sbor:

1952 - osamostatnění sboru. Jiří Lejdar se stál prvním farářem sboru.

1968 – Po odchodu f. Lejdara byl zvolen farářem Ludvik Klobása. Protože nebylo možno z bytů ve sborovém domě zařídit sborové místnosti a jejich potřeba pro rozvoj sborového života byla stále naléhavější, byly získány do nájmu prostory zrušeného hostince a upraveny na poměrně vyhovující modlitebnu. Počet členu byl kolem 1000.

1979 – Farář L. Klobása odešel do sboru Ostrava I, odkud administroval Vítkovice 4 roky.

1983 – farářem byl zvolen Petr Firbas. Sbor byl pro finanční neúnosnost nucen zrušit dosavadní nájem v bývalém hostinci a jednat o novém. Po úspěšném jednání s Církvi československou husitskou vstupil sbor do patnáctiletého období činnosti v jejím kostele v Ostravě-Vítkovicích (1981-1995).

1987 – sbor prodal svůj dům s nájemními byty a naopak koupil rodinný domek – byt pro kazatele.

1990 – Sbor byl spoluzakladatelem střediska Diakonie (listopad).

1992 – Farář Petr Firbas odešel ze sboru. Sbor byl  administrován z Ostravy.

1995 – došlo k nešťastné souhře okolností, která způsobila, že sbor byl nucen hledat dočasný azyl v sesterském společenství ČCE v centru Ostravy.

1996 – Roman Mazur byl zvolen jáhnem.

1999 – Po několikaletém období spoluexistence došlo 1.4.1999 ke sloučení sboru se sborem Ostrava I. Na konci devadesátých let se bohoslužeb účastní průměrně 40 účastníků včetně skupiny dětí a mládeže (kartotéka čítala 377 jmen).

[fragmenty z:  1918-1968. Sborník k 50. výročí spojení českobratrské církve evangelické, Kalich, Praha 1969 a Církev v proměnách času. 1969-1999. Sborník Českobratrské církve evangelické, Kalich, Praha 2002]

Místa působení:
Farní kanceláře:
  • Nerudova 34 - farní kancelář a byty, 194?-1987
  • Karpatská 40 - farní kancelář a byt kazatele, 1988/1989-2007

Modlitebny:

  • Husův sbor, různé školy (jako kazatelská stanice)
  • Ocelářská 16 - modlitebna v bývalé hospodě, ???-1979
  • Lidická 54 - kostel CČSH, 1981-1995
  • Husovo nám. - kostel sboru Ostrava I, 1995-1999

Historické ohlédnutí – slavnost posvěcení kostela

Přesně před 107 lety, dne 1.11.1907 se konala slavnost posvěcení. Počasí bylo velmi krásné. Toho dne o půl osmé hodině ráno zahrála vítkovická závodní hudba tři chorály z věže nového chrámu. O 8. hodině ráno byly vykonány poslední bohoslužby ve starém kostele na Vítkovické ulici, při nichž kázal farář Dr. Jan Pindor z Těšína. Při těchto bohoslužbách se zpívalo naposled z českého kancionálu Jiřího Třanovského, poněvadž sborové shromáždění předtím odhlasovalo, že se v novém chrámu bude zpívati při polských bohoslužbách z polského kancionálu Jiřího Heczky. O 11. hodině vyšel od fary průvod do nového kostela. V čele kráčelo 23 duchovních, za nimi ostravské presbyterstvo a význační hosté a pak tisíce evangelíků z Ostravy a okolí. Celý příspěvek

Historické ohlédnutí – slavnost položení základního kamene 22.10.1905

Přesně před 109 lety, dne 22.10.1905 se konala slavnost položení základního kamene nového ostravského evangelického kostela. Nepříjemné podzimní počasí, déšť smíšený se sněhem, neodradilo evangelický lid zúčastnit se této slavnosti. Sešlo se na 7000 evangeliků.
Na staveništi, v místě, kde je dnes oltář, byl postaven provizorní oltářík. Průvod vyšel od fary. Nejprve šlo duchovenstvo, v čele se seniorem Ondřejem Krzywoniem ze Skočova, po nich cizí hosté, presbyterstvo a ostatní. Slavnost začala o 12. hodině zpěvem písně: „Chvála buď na výsosti“, načež proslovil německé kázání na text: 1S 7,12 farář Martin Modl z Bílska. Po písni „Hrad přepevný“ pronesl farář Jiří Rusnok slavnostní řeč polsky. Základní kámen posvětil slovem Božím a modlitbou senior Krzywoň a zároveň vyřídil pozdrav a blahopřání nemocného superintendenta Dr. Haaseho.
Pamětní listinu, k zazdění určenou, napsal a při slavnosti přečetl učitel náboženství Pavel Heczko. Po obvyklých poklepech a proslovech zazpívána píseň „Nuž Bohu děkujme“, načež senior udělil všem požehnání.

Informace: Piętak, M., Wrana, A. Evangelický kostel v Ostravě. Sborník u příležitosti 100. výročí položení základního kamene, Farní sbory Českobratrské církve evangelické a Slezské církve evangelické a. v. v Ostravě, Ostrava, 2005.

Historické ohlédnutí – architektonická soutěž na Evangelický kostel v Ostravě říjen 1904

Před 110 lety, v říjnu 1904 byly vyhlášené výsledky architektonické soutěže na Evangelický kostel v Ostravě. O účast v soutěži byl velký zájem a sešlo se sto návrhů nového svatostánku, které byly v listopadu 1904 vystaveny na ostravské evangelické faře.
Komise takto ocenila projekty:
1. „Pevný hrad“ – Hans Glazer,
2. „Ev. Matouš“ – Karel Troll, Ludwig Faigl,
3. „Krakonoš“ – Gustav Muncberger, Karel Fischl.
Nakonec byl vybrán projekt vídeňských architektů Karla Trolla a Ludvíka Faigla, komisí oceněný druhou cenou.

Zdroj: Piętak, M., Wrana, A. Evangelický kostel v Ostravě. Sborník u příležitosti 100. výročí položení základního kamene, Farní sbory Českobratrské církve evangelické a Slezské církve evangelické a. v. v Ostravě, Ostrava, 2005.