Archiv rubriky: Tábory

Letní tábor pro děti 2014

tabor2014_a4aUž zbývá pouhý den do odjezdu na letošní tábor! Abyste si mohli zavzpomínat jaké to bylo kdysi, podívejte se na tuto stránku: Tábory pro děti – dějiny. Pokud si pamatujete nějaký tábor, který tam není popsaný, ozvěte se!

Letos budeme hledat dr. Livingstona. Nějak se nám ztratil. A ztratil se v Africe, takže letos to bude prostě Africký tábor!

P.S. Afriku najdete ve Stříteži nad Bečvou. V neděli navštívíme i místní Farní sbor ČCE na bohoslužbách. Můžete se za námi stavit, ale až v pátek 25.7.2014, a to na táborový oheň.

mapy.cz/s/bckK

Letní tábor pro děti a dorost 2013

Dne 6. 7. 2013 začínal tábor ČCE. Jelo se do Stříteže nad Bečvou. Byl zrovna jeden z těch teplých dní a tak byla cesta fajn. Jakmile jsme přijeli do stanice Stítež nad Bečvou, tak nás rozdělili do skupin a jelikož byl letošní tábor na téma Bojujte, bojujte dál – povstání makabejských za svobodu víry, tak jsme se měli jmenovat podle Judových přátel a proto byly skupinky pojmenovány takto: Zelení – Šimeón, Červení – Eleazar (později přejmenováni na Eleazaret ) a Žlutí – Jónatán. Teď vysvětlím proč byl Eleazar mezi který jsem patřila i já, přejmenován na Eleazaret. Tahle skupinka byla celá až na jednoho člena zraněná. Během tábora se toho stalo hodně. Letos se nám tábor náramně vydařil. Celý tábor bylo hezky až na pátek kdy pár hodinek pršelo. A protože bylo tak teplo tak jsme se tam téměř každý den koupali v řece. Nejteplejší den byl den kdy byl celodenní výlet. Každé ráno byly ranní rozcvičky. Nejnáročnější rozcvičku měl Samuel Mach, protože jsme s ním hodně běhali. Potom se vedoucí dělili i o to, kdo bude jaký den vařit protože se letos nenašel kuchař. Nejlepší obědy vařil Michal Sabó. Ten den kdy pršelo se trochu rozvodnil potok a odnesl nám nějaká mléka. Poslední den byla dražba jídla. Nejdražší věc byl Libanonský chleba který stál 400 dřepů a koho jiného než mě. Dohromady jsem na dražbě udělala 620 dřepů. Ale ten chleba za to stál. Myslím že letos byl super tábor.
Hezký den
Anna Sabóová

Fotogalerie

 

Letní tábor pro dětí 2012

Už když jsme v sobotu přijeli, všichni jsme věděli, že bude zábava. Tábor byl vikingský, vedle toho jsme jako letošní téma měli „Krédo“ neboli apoštolské vyznání víry. Ewa vytáhla super vychytávku s papírky, které věšela do jídelny. Na večerním nástupu jsme měli úvod do příběhu. Skončila jsem v modrém družstvu, později pojmenovaném Ölmarr, ostatní družstva byla myslím Ulftrigger a Ragnmarr. Janin pozdrav „Salám Aleikum“ byl za chvíli přemutován do „Salám a Májku“. Jana hrála vyslance ke králi Slovanů, který si ke všemu vedl deník. V neděli jsme se vydali na bohoslužby a potom měli úžasný oběd od Štěpána. Po celý čas tábora se hrály čtyři hry: Dítě (kolíček, který jste museli mít pořád u sebe), Granát (všichni museli udělat klik), Zakázaná slova a Metaxa (štronzo). Poté následovala Velká Táborová Hra. V podobném rytmu pokračovalo dalších několik dní, ale potom jsme se vydali na výlet a celé se to zase rozpadlo. Já neměla čas psát kroniku, Maruška si základ psala do bloku na kolenou a Jana s námi hrála „Krežom – nekrežom“. Nakonec jsem nějak tu kroniku dopsala (neptejte se mě, jak). Než jsme se nadáli, byl čas na poslední VTH. První část byla luštění run. Žlutí, s Aničkou, která je měla našprtané, byli hned pryč. Červení a my jsme tam tvrdli dál. Po asi půlhodině neúspěchu jsme se rozhodli spolupracovat, ale ani tak jsme to do časového limitu nestihli. Druhou etapu jsme taky zrovna nevyhráli, ale užili jsme si to. Nakonec to dopadlo tak, že jsme skončili třetí. Ale všichni jsme si to náramně užili.
Eliška Vlčinská

Fotogalerie

Letní tábor pro dětí 2010

„Dřív nežli vzejde světlo dne, přes horstvo, jež se v mlze pne, jdem do hlubin, kde vládne stín, hledat své zlato kouzelné…“
Sedmnáct trpaslíků pocházejících ze čtyř slavných trpaslických rodů (Nori, Kili, Dvalin a Bifur, jistě je každý velmi dobře zná) a ve věku od pěti do patnácti let se v týdnu od 6. do 13. srpna 2010 vydalo na dalekou pouť za pokladem na motivy knihy J. R. R. Tolkiena: Hobit aneb cesta tam a zase zpátky. Cestou se trpaslíci setkali s elfy, napůl člověkem a napůl medvědem, obrovskými pavouky, vlky a skřety, drakem Šmakem, překonali dálky při výletu do Mlžných hor (z Trojáku zpět do Hošťálkové), horké i deštivé počasí, únavu z nabitého programu.
Byli stateční, chytří, šikovní a přátelští. Každé ráno načínali rozcvičkou, v dopoledním programu se zamýšleli nad Petrovou službou Pánu Ježíši a hráli hry, kolem poledne plnili odborky, za něž získávali diamanty pro své rody, odpoledne zápolili v etapách velké táborové hry, večer ty mladší uspávaly příběhy Karafiátových broučků a starší pokračovali v oblíbených hrách.
Letošní tábor dorostu ostravského sboru byl krásným časem, za který bych jménem lidí, kteří ho měli možnost připravovat a vést, chtěla poděkovat Pánu Bohu za Jeho přítomnost a požehnání a celému sboru za nemalé přispění k jeho zdárnému průběhu. Už na konci tábora se řada dětí nemohla dočkat jak setkání s rodiči (přece jen je pro některé týden dlouhá doba), tak dalšího léta. A s ním i setkání na tábořišti s do výšky čnějícími indiánskými stany tee-pee, se stále přítomným šuměním lesa, nocováním s výhledem na hvězdy a vůní kouře z kuchyně a táboráků.
Velký dík patří zejména hlavní vedoucí Janě Grollové a dalším lidem, kteří se na přípravě a chodu celého pobytu podíleli – vedoucím, instruktorům, kuchařům a klukům zařizujícím stálý přísun dřeva na topení a další technické nezbytnosti.
Lenka Juřenová

Letní tábor pro děti a dorost 2008

I letos jsme pro děti z našeho sboru a jejich kamarády připravili týdenní pobyt v indiánských stanech tee-pee. A to opětovně na dobře známém místě ve Stříteži nad Bečvou v moravskoslezských Beskydech. Co se týče počtu dětí, byl letošní rok velmi úrodný, neboť se s námi na cestu do země zaslíbené vydalo celkem 31 dětí ve věku od 6 do 14 let. Celý tento průvod by se však neobešel bez lidí, kteří věděli kudy kam. Celý realizační tým tvořilo 11 zkušených lidí – starých, ale i nových, kteří se poprali se vším, co je potkalo. Tým se skládal ze dvou vedoucích, jedné zdravotnice, čtyř instruktorů a ze čtyřčlenné podpůrné jednotky, která zajišťovala pro celou skupinu jídlo a teplo.
Na naše putování jsme se vydali v sobotu 19. července z Hlavního nádraží v Ostravě, odkud naše cesty vedly do Stříteže. Hned po příjezdu čekaly na naše děti první zkoušky, ve kterých musely obstát. Jen co jsme se dostali na tábořiště, začali děti osidlovat tee-pee, která se jim stala na jeden týden domovy. Děti bydlely podle skupinek, které jsme pojmenovali podle izraelských kmenů a to: kmen Juda, kmen Ašer, kmen Neftalí a kmen Gád. V těchto skupinkách se musely děti učit komunikovat a spolupracovat, aby ve všech zkouškách obstály a mohly tak vstoupit do země zaslíbené.
Během pobytu jsme však nezapomínali na to, abychom dětem vykládali příběhy z Bible o dění na poušti. Povídali jsme si o: přechodu Rudého moře, putovaní pouští, smlouvě na Sinaji a modlářství lidu, vyslání a návratu zvědů, Balámovi a Balákovi, bronzovém hadovi na poušti, Mojžíšově smrti, povolání Jozua a nakonec o vstupu do země zaslíbené. Na probíraný biblický oddíl navazovaly i odpolední velké táborové hry, ve kterých družinky soutěžily proti sobě: běhaly, hledaly, stavěly, brodily se, domlouvaly se a spolupracovaly. Každý večer jsme je pak seznamovali s vybranými židovskými svátky a to: Pesach, Šarnot, Sukót, Chanuka, Iom kipur a Šabat.
Taktéž jsme pro děti měli připravený výlet. Šlo se na zříceninu, která byla nedaleko a pak do Rožnova pod Radhoštem, kde měly děti rozchod. První část našeho putovaní doprovázelo sluníčko, v druhé je však zastínily mraky, ze kterých občas zapršelo.
Nakonec jsme se však všichni úspěšně dostali přes řeku Jordán a mohli tak společně oslavit konec putovaní pouští, alias konec týdenního pobytu na táboře. I přes všechny nepříjemnosti, které nás provázely před i na táboře, jsme mohli usoudit, že dílo, na kterém jsme společně pracovali, mělo tížený výsledek – dětem se totiž nechtělo domů. I když byly od bláta, unavené a mokré, tak prožili týden, kde jim bylo dobře. A tak myslím, že není potřeby zmiňovat kmen, který byl nejúspěšnější, jelikož jak se říká: „není důležité vyhrát, ale zúčastnit se!!!“
A tak na závěr nemůžu napsat nic jiného, než poděkování rodičům, že nám svěřili na týden své děti a doufat, že s velkou části se potkáme i příští rok. A pak celému kolektivu vedoucích, kteří zvládli veškeré nástrahy, a že jich letos bylo, na výbornou a tak jsme mohli i my, já, odjíždět s pocitem spokojenosti, radosti, ale na druhou stranu i smutku.
Štěpán Groll

Letní tábor pro dětí 2007

Celodenní výlet, šňůra schůzek dorostu, povídání, hry, zpěv, smích i slzy stesku po rodičích. Nejen toto bylo zamícháno dohromady v osmi dnech společně se čtvrtopátkem (že ten den neznáte? to tvrdily i děti), v němž nevyšlo slunce, od 14. do 21. července 2007.
Šestadvacet dětí od šesti do čtrnácti let z Ostravy, Frýdku-Místku, Prahy a dalších míst v České republice strávilo společně týden plný horkých slunečních paprsků a Božího požehnání v táboře ve Stříteži nad Bečvou. Doprovodem v těchto prázdninových dnech jim bylo jedenáct dospělých – vedoucí, instruktoři, ale i technický personál. Všichni se budili v indiánských stanech tee-pee, dnem je už od rána provázely pokřiky jednotlivých družinek. Mingové, Šavani, Irokézové a Delawarové soupeřili ve velké táborové hře nazvané „Zakopejte válečnou sekeru“ – cesta moravských bratří k indiánům. Příběh, který děti slyšely před každou etapou, byl inspirován knihou Zane Greye Duch pohraničí. A tak lovily medvěda, stavěly vor, nebo se plížily ztichlou noční krajinou tak, aby je nezajal nepřítel.
Jak radostné byly dny, o to smutnější bylo loučení. Zbyly vzpomínky, dobrý pocit, a také přátelství, která během tábora vznikla nebo se prohloubila. Za umožnění tohoto krásného týdne ve Stříteži děkujeme Pánu Bohu, i vám, ostravskému sboru. Děkujeme!
Za táborníky Lenka Juřenová

Letní tábor pro děti a dorost 2006

Letošní tábor se konal 4. – 11. srpna 2006  na již ověřeném a známem tábořišti v Hošťálkové v Beskydech. Na již zmíněném tábořišti jsme se usadili na jeden letní týden už po třetí, z čehož vyplývá, že už asi nikoho nepřekvapí pět obydlích zvaných tee-pee, které děti i vedoucí s instruktory na sedm nocí obydlí. Letošní překvapení však na sebe nenechalo dlouho čekat. Na celý týden jsme vkročili do země zvané Narnia. Do země plné nadpřirozených bytostí. Bytostí dobrých, ale i sobeckých a závistivých. Do země, kde jsme však nakonec mohli společně s dětmi poznat vlastnosti jako jsou odvaha, čest, ale především laská k druhým Po celý týden vládla na táboře příjemná atmosféra, kterou nám nedokázalo zničit ani deštivé počasí. A tak jsme se nemohli divit, že tento tak trochu fantastický týden uběhl jako voda. Nastal totiž pátek, který byl ve znamení balení, úklidu a bourání tábora. V podvečer jsme se spokojeně všichni vrátili domů.
Benjamín Groll

Letní tábor pro děti 2005 – Hurá za Pavlem!

Tímto zvoláním nás lákal letošní tábor našeho sboru. A my šli: Dvacet tři dětí a dvanáct nás již trošku odrostlejších.
Rána jsme začínali zpívaným budíčkem (dá-li se tomu rannímu vyluzování zvuků z úst vedoucích a instruktorů vůbec říkat zpěv:-). Následovala rozcvička, chutná snídaně, nástup s vyvěšováním vlajky, čtením verše dne a dalšími body.
Potom dopoledne nás čekala trocha práce při službách, svačina, biblický program (povídání o tom úseku Pavlovy cesty, kde jsme zrovna byli, písničky a hry), učení se dovednostem, tzv. „stopám“ (ty byly čtyři – zdravověda, přežití, uzly a šifry) a skvělý oběd.
Po něm jsme zažívali odpolední klid, který každý trávil po svém – spánkem, bavením se, hraním si, batikováním brašniček – památky z tohoto tábora… Jeho konec byl potom ve znamení získávání odměn za různé dovednosti, nejen za ty čtyři dříve zmíněné, ale i za mnohé další – přihrávky s balónem, skákání přes švihadlo, stojka, pohádkové bingo, biblický zeměpis…
Pak jsme zase papali, abychom se posilnili pro velkou táborovou hru, po níž byla buď chvíle volna (třeba pro fotbálek) anebo přímo již večeře (opět výborná). Na závěr dne pak přišel nástup se spouštěním vlajky a večerní program – mladší poslouchali večerníček a šli spát, starší hráli hry a šli spát až hodinu po mladších.
Spalo se opět v indiánských stanech tee-pee. Každá ze čtyř družin (Efezští, Malťané, Korintští, Římané) obývala spolu se svým instruktorem jeden stan a zbytek osazenstva tábora spal v posledním pátém tee-pee, příp. ve stanu s podsadou. Provázelo nás většinou ne zcela teplé ani suché počasí, avšak i přesto panovala dobrá nálada. Zvládli jsme noční hru, výlet i běžné denní programy.
Doufám, že se všem dětem tábor líbil a že na něj příští rok pojedou znovu. A snad i další děti. Určitě za to stojí. Chtěla bych poděkovat všem, kteří se jej zúčastnili – jak dětem, tak hlavně vedoucím, instruktorům, kuchařům, klukům pro pomoc s dřevem – za krásnou atmosféru a pohodový chod tábora a samozřejmě velký dík patří i našemu sboru, že tábor každý rok podporuje.
Lenka Juřenová

Letní tábor pro děti 2004

  • Konal se od 8. 8. do 15. 8. asi 60 kilometrů od Ostravy v Hošťálkové na Valašsku.
  • Zúčastnilo se jej 21 dětí ve věku od 6 do 14 let.
  • Děti byly rozděleny do 4 družinek, z nichž každá spala v jednom velkém indiánském stanu tee-pee. Pátý stan obývali vedoucí a technický personál.
  • Tábor trval celkem 7 dní a nocí. Pršelo asi sedmkrát: Jednou při příjezdu, jednou uprostřed týdne, kdy všichni spali, a asi pětkrát v podobě krátkých přeháněk den před odjezdem.
  • Při biblických programech jsme šestkrát četli ze Starého zákona o obnově Jeruzaléma po návratu z babylónského zajetí (téma tábora bylo: „Mise: Obnova Jeruzaléma“). Posedmé pak při bohoslužbách s místním sborem z Nového zákona o budování Kristovy církve.
  • Velká hra skončila kuriózním výsledkem: Za suverénní družinkou Baana(n), která získala celkem asi 150 cihliček (= bodů) za nejrůznější úkoly a soutěže pro jednotlivce i skupinky, se ostatní tři seřadily na druhém místě s naprosto stejným počtem 142 cihliček. I takto se nám ukázalo, jak je na táboře (a jistě i v církvi) důležitý každý človíček a každá sebemenší snaha a aktivita.
  • Když jsme přišli v neděli na bohoslužby do hošťálkovského kostela, počet účastníků se zvýšil asi o 30 procent.
  • Úkolem 3 vedoucích bylo především zajištění celkové organizace a většiny biblických a večerních programů.
  • Čtyři instruktoři bydleli s dětmi v jejich stanech. Jedním z jejich nejdůležitějších úkolů bylo fungovat jako náhradní „mámy“ či „tátové“, především pro nejmenší děti (každá družinka měla dvojici malých dětí ve věku 6-8 let). V indiánských stanech je náročné bydlet a existovat v suchu, v pořádku a dobré náladě i pro dospělé, natož pro nejmenší. Kromě toho vedli instruktoři také část programů a her.
  • Technický personál tvořili tři lidé: Kuchařka, zdravotník a „technik“. Starali se o oheň, vodu, jídlo a naše zdraví. A pomáhali ještě jinak a rozmanitě.
  • Rozpočet tábora byl 24.000 Kč. Z toho 22.300 Kč uhradili rodiče dětí, 1.700 Kč uhradil sbor (na akce dětí a mládeže přispívá pravidelně, při některých akcích až do výše čtvrtiny nákladů).
  • Když se naše dvě děti, Jana a David, vrátili domů, trvalo 2 hodiny, než ze sebe na maminku přestaly chrlit jeden táborový zážitek za druhým.
  • Všem spolupracovníkům patří mnohý (jaký přesně, to při vší snaze nedokážu přesně spočítat:-) dík. Taky Pánu Bohu za ochranu, požehnání, za vůbec celý radostně a užitečně strávený týden. A rovněž maminkám za to, že to po nás potom všechno vypraly.

Roman Mazur